Rodinný příběh na pozadí velkých dějin

Zpěv tichých dní od Marcely Bramborové mě na první pohled nalákal nejen svou obálkou, ale hlavně zeměpisným umístěním děje. Hlavní hrdinové žijí v oblasti Litoměřicka a pohybují se tak v místech, která velmi dobře znám.

Pomyslnou červenou nití celého příběhu je osud jedné konkrétní rodiny v průběhu času. Popisované osudy se odehrávají na pozadí začínající druhé světové války a překlenují se k jejímu ukončení, nastupující éře komunistů až k sovětské okupaci. Vše se to ale odehrává jaksi přirozeně, v toku rodinného života, v čase, který je ohraničen jen rozením, stárnutím a smrtí.
Co jsem v knize ocenila nejvíce byl lyrický literární jazyk, jenž autorka zvolila pro své vyprávění. Vzhledem k tomu, že sama přiznává, že se jedná o skutečný příběh její rodiny, byl tento poetický styl o to víc povznášející.
Krátké, cílené věty, květnaté obrazy a k tomu všemu neradostný život v době války, dokáží čtenáře vtáhnout do děje a připoutat ho k sobě.
Avšak i přes krásný jazyk a skutečně vyšperkovaný text musím říct, že tak jak se mě textově dotýkal děj velmi hluboce a ráda jsem se ztrácela v jeho zákoutích, děj jako takový byl pro mě bez větších hloubek. Nejedná se o gradující příběh, který vás na začátku seznámí s hlavními protagonisty a vede vás až k velkému finále. Je to jako byste plavali v široké řece, která nemá konec ani začátek. Kdyby totiž autorka začala psát další díl a navázala tam, kde současný děj skončil, vypadalo by to jako jasný záměr. Děj totiž není to nejdůležitější. Děj se ztrácí ve víru slov, tak jako se jeden život může ztratit ve víru dějin.


Můj čtenářský zážitek je tak trochu rozpolcený - jazyk byl úžasný a povznášející, děj se za ním ale jaksi krčil.
Jako románový debut knihu oceňuji velmi vysoko a věřím, že autorka má před sebou slibnou budoucnost.

Snad jen poslední poznámka ke grafické úpravě. Členění textu je pro mě velmi důležitá součást knihy (nehledě na to, že počet stran výrazně navyšuje i cenu knihy). V tomto případě si myslím, že bylo zařazování velkých mezer, odražení textů, celý textový blok i prázdné stránky mezi kapitolami až moc. Sice máte po skončení čtení dobrý pocit, že jste přečetli rozsáhlý román, ale ve své podstatě se jedná o knihu, která by s běžnou úpravou mohla mít o minimálně 20-30 stran méně.



Zdroj: autorský text i fotografie