Osočení - pravdivé příběhy lidí z "Cibulkova seznamu"

Minulý komunistický režim ještě stále vrhá na mnoho oblastí naší současnosti svůj temný stín. Jednou z takových nočních můr jsou i takzvané Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB. Tyto svazky však přinášejí více otázek než odpovědí a paradoxem dějin jejich prostřednictvím dnes znovu rozhodují o osudech lidí příslušníci tajné policie. Seznam ať už pravých či domnělých spolupracovníků obsahuje jen jména, ale o tom, kdo je zločinec a kdo oběť, vypovídají pouze jednotlivé lidské osudy. Několik příběhů „lidí ze seznamu“, kteří byli mnohdy postiženi dvakrát, jednou represí komunistické moci, podruhé společenským odsouzením při zveřejnění seznamů, shromáždila ve své knize Zdena Salivarová-Škvorecká. Nechceme soudit, kdo a do jaké míry spolupracoval či nespolupracoval, kdo nese jakou vinu, jen předkládáme svědectví druhé strany. Posoudit je musí každý čtenář sám. Kniha vyšla poprvé v Torontu u manželů Škvoreckých v roce 1993, ale do ČR se dostala jen v omezeném množství. Naše vydání je doplněné a aktualizované.   „Opět jsem slyšel několik hypotéz. Jeden bývalý, kdysi velice stalinský komunista a pak dost prominentní disident mi do telefonu vyslovil názor, že seznam dala k dispozici jedna disidentská frakce, aby oslabila jinou, jejíž členové se na seznamu hojně vyskytují. To ponechávám bez komentáře jiného, než že mi to příliš připomíná stranickou teorii a praxi. Jiný hypotetik mi tvrdil, že seznam byl tahem StB k zničení šancí OF před volbami. Na tom by něco mohlo být: jednak je na seznamu (přirozeně, byli častým předmětem estébáckých triků) relativně značný počet disidentů, jednak vypuštění této kouřové clony bylo, zdá  se, skutečně načasováno. Jenže kdo nebo co bylo za tou kouřovou clonou? Anebo, abych použil staré kriminalistické otázky: Cui bono? Kdo seznam dal k dispozici a proč, vědí pouze v Rudém právu. Podle jejich redakčního prohlášení je vedly pohnutky veřejného zájmu: odpadlo „nechutně“ dlouho se táhnoucí dilema zda zveřejnit, nebo nezveřejnit. Tuto otázku řešíme podle svého přesvědčení a práva. Přesvědčení občana a práva a povinnosti novináře získávat a zveřejňovat informace, které společnost „žádá!“. Pasáž sice provokuje k analýze, ale i ji ponechám bez komentáře. Připomenu jen, že „požadavky společnosti“ (dříve „lidu“) běžně argumentovali komunisté, aniž se kdy pokusili takové požadavky sociologicky nebo jinak zkoumat.“ Z předmluvy Josefa Škvoreckého        „Vydání sborníku Osočení je možno i dnes považovat za odvážný čin, neboť není pochyby, že černobílí fanatici rodu Cibulkova budou běsnit, aniž by si kdy byli s to uvědomit, že právě jejich fanatismus je činí ideálními loutkami v rukou stále mezi námi žijícího Estébáka. Soudným čtenářům Osočení přináší hlasy, které přispívají k rozvoji demokratického, pluralistického myšlení v naší zemi.“ Martin Machovec   Recenze: Steigerwald, Karel, Neměl jste se tu narodit, pane, MF Dnes, 13. 11. 2000. Machovec, Martin, Nakladatelství Host vydalo sborník dokumentů Osočení.