Tanečnice z Izu a jiné prózy

Jak již název napovídá, jedná se o soubor povídek Tanečnice z Izu, Sněhová země, Meidžin, Povídky na dlaň (velmi krátké povídky), Hiroko odchází, Město Jumiura a Odraz měsíce na vodě. Kawabatovo dílo jako celek vychází z nostalgického obdivu k japonskému kulturnímu, zvláště estetickému, dědictví, které však prezentuje v podstatě moderní formě.
Povídka Tanečnice z Izu patří k jeho nejčtenějším a nejoblíbenějším prózám a je o setkání s mladou a krádnou tanečnicí, která putuje se sborem muzikantů a komediantů. Sněhová země, povídka z oblasti Niigaty vypráví příběh o muži, který se vrací na místa svých vzpomínek a znovu se setkává se svou osudovou ženou. Meidžin, nejdelší povídka ze souboru, popisuje hru go, ve které se utkává starý Mistr s mladším hráčem, který se snaží dostat se na jeho místo. Kawabata líčí formou reportáže podrobně průběh turnaje včetně zvyklostí a tradic kterými je opředen. I další povídky pracují s tématy japonské tradice a minulosti, s nostalgií a krášnými popisy.