Laterna magica

Vlastní Bergmanův životopis v němž se autor vrací až do roku 1918, roku svého narození, odkdy se snaží vylíčit co nejpřesvědčivěji svět svého dětství, mládí i dospělosti. Klíčovým motivem je v knize ale právě období dětství a autorův vztah k rodičům, zejména k otci, kde nachází kořeny svých pozdějších traumat, nespokojenosti, ale i tvůrčího hledání. samozřejmě, že se ve svém vyprávění autor dobere i chvil, kdy pracoval na svých filmech, ale tyto vzpomínky tvoří v knize překvapivě méně podstatnou část. Bergmanovo líčení vlastních životních osudů překvapí nejen svou otevřeností, ale i střídáním vážných a humorných momentů. V lecčems může tedy být klíčem k pochopení jeho filmového díla.