Pětina pro Krále

Sedm zlatých měst cibolských - ještě dnes vzbuzují v nás tato slova představu něčeho exotického, tajuplného a dobrodružného. V 16. století to však bylo zaklínadlo, které dokázalo i ty nejrozumnější muže vylákat na dlouhé výpravy do neznáma, které jim pomáhalo překonávat sebevětší útrapy a nebezpečí, ale které v nich také dovedlo probudit bezohlednou chamtivost a potlačit lidskost a smysl pro čest. Za vidinou Sedmi měst, v nichž jsou cesty dlážděny zlatem, se vydává v roce 1540 i výprava kapitána Mendozy: Mladičký kartograf, patnáctiletý don Estéban de Sandoval, se jí však neúčastní z touhy po zlatě - chce poznat neznámé kraje, kde dosud nestanula noha bělochova, a chce být tím prvním, kdo je zmapuje. Ale když poprvé sevře v dlani hrudku těžkého žlutého kovu, velkou jako ořech, i jeho zachvátí zlatá horečka - a Estéban musí projít mnoha těžkými situacemi a nabýt mnoho draze vykoupených zkušeností, než se z ní opět vyléčí a uvědomí si správnou hierarchii životních hodnot. Pětina pro krále podává historicky věrný obraz pohnutých dob španělských výbojů v Novém světě, líčí setkání bělochů s původními rudými obyvateli Ameriky a popisuje život a zvvkv Indiánů. Velmi citlivě zachycuje vývoj citových vztahú mezi donem Estébanem a mladičkou indiánkou, průvodkyní výpravy Ziou. A především pak nenásilně hlásá myšlenku, že nezřizená touha po zlatě, po náhlém zbohatnutí za každou cenu, ničí charakter a potlačuje všechny dobré vlastnosti člověka.
Edice: Knihy odvahy a dobrodružství (KOD)