Bouřky a duhy : devatenáct próz

Povídky Bouřek a duh vznikaly během dvacetiletí, na jehož počátku byl napsán Stříbrný vítr (1910) a které končí Pastí (1931). Je to období Spalvu, Těla, Měsíce nad řekou a Žasnoucího vojáka. V něm krom povídek Prvních jedenadvacet a sbírek Života bído, přec tě mám rád a Modrý a rudý vzniklo téměř vše, co Šrámek napsal. Během těchto let se vyvíjel básníkův pohled na svět.V Bouřkách a duhách uvádí Šrámek do prózy lidové typy pražské ulice. Původní Šrámkovi hrdinové byli romantiřtí představitelé literární bohémy a inteligenti. V Bouřkách a duhách jsou nahrazováni postavami méně romantickými, méně barvitými a méně bizarními. Vystupuje tu nyní poloproletariát, služtičky a prodavačky, drobní úředníčkové a živnostníci, maloměšťáci. I oni prožívají ve svém životě velikou chvíli lásky, řeší problémy dřívějších Šrámkových hrdinů. Autor se pokouší pronikat do jejich psycholigie - a co víc - necítí se už výlučným básníkem, nýbrž jedním z nich, ztotožňuje se s nimi, protože cítí, že v lásce jsou si lidé rovni, jsou na jedné lodi, v jednom proudu.Z doslovu D. Moldanové