Satiry

Pět satirických knih, zahrnujících celkem šestnáct satir, představuje patrně celé dílo římského básníka, narozeného pravděpodobně kolem r. 60 n. l. za vlády císaře Nerona, autora ceněného vedle Horatia, Vergilia a Terentia jak ve středověku, tak i v novověku. Satirické verše, které nejčastěji formou listu k určitému adresátovi pranýřující zvrácenost, necitelnost a nespravedlnost společenského ústrojí Říma druhé pol. 1. stol. n. l., zaměřují se především proti mocným a bohatým příslušníkům nejvyšší třídy, proti urozeným ženám, také proti Řekům, Orientálcům a Egypťanům, vnášejícím do Říma rozkladné prvky helenistické a orientální kultury a pod. Kritické vydání opatřené četnými poznámkami je pořízeno podle vydání L. Friedlaendera (Lipsko 1895) a přihlíží i k novým kritickým vydáním.