Pražské obrázky

V "Pražských obrázcích", zahrnujících fejetony z let 1864-1875 a vydaných po prvé r. 1876 jako 2. část 1. dílu Studií krátkých a kratších, zachycuje Neruda sociální výjevy ze soudobého života; zkoumá doklady zločinnosti a prostituce na policejních strážnicích a ve vězeních, studuje pražské žebráctvo, popisuje život v pražské zastavárně nebo na pražském záduší, tedy všude tam, kde se projevují zvlášť výrazně důsledky rozvrstvení lidí v kapitalistckém světě na chudé a bohaté. Pramen zločinnosti spatřuje především v sociálních poměrech. Bídu pražské chudiny zobrazuje v příbězích baladického ladění, jako v proslulém obrázku "Po nárožích", i ve fejetonech psaných formou lehké žertovné hříčky ("Služky", "Kuchyně na trhu" a j.). Společným rysem všech fejetonů je Nerudův kritický postoj k veřejným otázkám a jeho jasná sympatie k vrstvám společensky potlačeným. (Podle F. Vodičky.)