Devátá jizva

Tragický milostný příběh prostoupený autorovou osobitou satirou vypráví o neobvyklém poměru pětadvacetileté dívky a padesátiletého muže, kteří nemohou najít sílu změnit svůj život.
 
Ondřej po rozchodu se svojí ženou vyhledává samotu, avšak neodolá náklonnosti dívky trpící od dětství depresemi vyúsťujícími v panickou hrůzu ze všudypřítomných sledovacích kamer, která navíc k uvolnění svého nesnesitelného napětí potřebuje vnímat tělesnou bolest a cítit teplo krve vytékající z vlastních ran.
Vztah věkově rozdílných milenců odvíjející se převážně v současné Praze na pozadí střetu tří generací a jejich protikladných společenských mentalit je zpočátku naplňován vzájemným poznáváním a hledáním nových erotických zážitků, ale postupně začne být rozvracen lidmi z jejich okolí, jejichž nepřejícnost neočekávaně nabývá absurdních rozměrů…
Román Jiřího Pánka Devatá jizva je v české i světové literatuře jedním z mála děl zabývajících se rychlým nárůstem fenoménu tělesného sebepoškozování, jehož významnou příčinou je opuštěnost a zranitelnost člověka v prostředí konzumního přežívání, které tak často vydáváme za skutečný život.