Rozprava v krabici

Je to knížečka, na kterou jsem divže nezapomněl. Cosi jsem tu zkoušel, cosi ze mě vylezlo a já nevím, jestli to stálo za tu námahu. Zase tu jde o tíseň v uzavřeném prostoru. – Začal jsem s tím v noci z 9. na 10. duben 1983. U toho data mám v diáři tento zápis: „Rozpravy v krabici od bot – vlastně schizofrenie Karel + Marel jsou jeden člověk (snad i Barel, že by reprezentoval špatné svědomí?) K – duchovno, M – tělesno, živočišno – dialog, který se míjí, v jednom místě se protne třeba, pak se míjí dál (každý mluví ve své rovině) – to mi zbylo po honění se myšlenek před usnutím.“
To byl prvotní záměr, jenže z toho vylezlo cosi jiného, dokážu-li to posoudit. V té době byly mé existenciální záležitosti nadřazeny záležitostem literárním a k psaní jsem se nutil. Vznikalo to „suchou cestou“, jde o jakýsi pokus, literatura živená literaturou. Dialog dvou o třetím. Dnes bych to nevydal.
Stalo se, Daniel Strož v roce 1985 nebyl tak kritický jako já v roce 2008 a knížku ve svém nakladatelství Obrys/Kontur – PmD v Mnichově vydal. Podruhé už nevyjde.
Zdroj www.ivanbinar.cz