Soubor básnických textů, představujících meditace nad posláním poezie a návody na postoj umělce ke společnosti a parafrázujících někdejší mravní naučení stoického filosofa Epikteta. Autor zde podává ideál umělce čestného a charakterního, jak po stránce tvůrčí, tak i lidské (Proč se stále všude cpeš / Když nejsi báseň ani hlas / A proč tvrdíš že se tvé představy shodují s tvým přesvědčením / Když jiné píšeš a jiné žiješ?).
