Tygři moře

„Ano, král království mrtvých, říše dýmu a přízraků. Jsem Ard-Righ z přízračného města … jsem král Turlogh z Bal-Sagoth a vítr rozhání mé království po ranním nebi. A tím připomíná všechna jiná impéria tohoto světa. Jsou to jen sny, duchové a dým.“

Mistrovská sbírka starodávných Howardovských fantasy povídek s přesahem do alternativní historie. Je tu vše podstatné: železní muži, nezdolní hrdinové, polonahé ženy, epické a krvavé bitvy, studené severní moře, Vikingové, Piktové, Irové, Sasové, ale i démoni a pozůstatky temné magie a starodávné mytologie. Je to hodně klukovské, hrdinské, akční, příběhy jsou plné krvavého násilí a nelítostné smrti ve znamení temných bohů. Hrdinové jsou odvážní, pevní, železní, smrt rozdávají bez lítosti, bez meškání a zároveň žádné slitování nečekají. Všude lítají mrtvá těla, usekané hlavy a údy, rozsekaná nebo rozdrcená těla. Je to plné historických nepřesností, romantických představ, dávno vyvrácených klišé, ale to vůbec nevadí, je to extrémně zábavné. V neposlední řadě kniha zaujme parádní obálkou Borise Valleja. Pokud bych měl vyzdvihnout několik kousků, pak jednoznačně epičtí „Bohové Bal-Sagothu“, „Svatyně odpornosti“ s parádní hororovou atmosférou, démonický „Aššurbanipalův plamen“ s cameo nejznámějšího z bájných Prastarých a závěrečná „Tygři moře“ s legendárním Cormacem Mac Artem. Doporučuji.

Aššurbanipalův plamen:
Skvělá, atmosférická, hororová výprava za legendárním pokladem s cameo nejznámějšího z bájných Prastarých. Jeden z vrcholů sbírky.

Bohové Bal-Sagothu:
Hrdinové Turlogh a Athelstane se ocitají na podivném místě, v podivném městě, jehož obyvatelé uctívají temné bohy. Nechybí zákeřná polonahá seveřanka, intriky a epické bitvy.

Lidé stínů:
Římská výprava vyráží zpoza Hadrianova valu a je postupně zlikvidovány Pikty, až na jednoho jediného seveřana ve službách Říma. Začátek velmi slibný, pak je to trochu nudné.

Meče severního moře:
Vzpoura proti mořskému králi na jeho vlastním ostrově, v hlavní roli legendární Cormac Mac Art a Wulfhere.
Noc vlka:
Krvavá pomsta Piktů na osadě Vikingů. V centru dění je opět Cormac Mac Art.

Svatyně odpornosti:
Výprava skupiny vikingských nájezdníků do temné svatyni předkřesťanských bohů v Británii krátce po pádu Říma. Parádní hororová atmosféra.

Temný muž:
Vyhnanec mstí únos princezny svého bývalého klanu. Na své pouti za pomstou nalezne mocný a temný artefakt. Příběh je průměrný, popis bitvy je skvělý. V centru dění je hrdina Turlogh O’Brian.

Tygři moře:
Závěrečná povídka, opět Cormac Mac Art a Wulfhere, tentokrát zachraňují princeznu Britonů ze spárů Mořského krále a Piktů.

Ztracená rasa:
Britský voják se potkává s podivnou rasou, která ho zatáhne do své podzemní říše. Tohle vlastně nebylo nic moc.

Veľmi zaujímavé poviedky z pera majstra žánru. Toľko nekorektného čítania sa v dnešnej dobe len tak nevidí :). V pár poviedkach cítiť lovecraftovské temno, inak je to poctivá stará fantasy, kde sa mágia odohráva na pozadí v podobe umierajúceho najstaršieho národa a jeho "kňazov". Neviem koľko toho mohol pokaziť preklad, ale čítanie tej útlej knihy bol pre moju fantasy dušu malý sviatok.

Rozhodne výborná poviedková zbierka majstra fantasy pána Howarda. Škoda, že sa v nich neobjavil Conan, no na druhej strane, autor priblížil rasu Piktov alebo Vikingov. Niektoré poviedky bavili viac než iné - tie lepšie: Temný muž, Bohové Bal-Sagothu alebo Svatyne odpornosti.

Povídky ze světa barbarů, velkých válečníků, kdy muži svou čest získávali sekerou, s kterou prolévali krev svých nepřátel. Pro mě průměrně vyrovnaná sbírka povídek, nejednalo se o úplný starověk, spíše pomezí starověku a raného středověku, což mě úplně nebavilo. Holt doba Vikingů mě úplně nezaujala.

Po Conanovi, kterého od Howarda moc nemusím, jsem zkusil další jeho hrdiny. No a je to vesměs to samé. Po dvou povídkách jsem ani neměl chuť knihu dočítat. Přijde mi to děsně tupé. Absolutně nezničitelní hrdinové. Totálně nejlepší ve všem možném. Vůbec mě nebavili. Ale na konci skoro každého příběhu přišlo nějaké rozuzlení, které mělo svou hloubku. A vždy jsem si říkal "jo, jsme rád, že jsem si to přečetl, tak zkusím i další povídku". Až jsem nakonec knihu dočetl a nějaké ty celky si z ní snad i odnesu.