Václav Klaus

Horlivý milovník sama sebe, pilný škodil, jak se s odstupem nepochybně ukáže, temná figura našich dějin. Co všechno (dobrého) bez něj mohlo být! Co všechno bez něj mohlo být v lepším stavu! Ech, hořko, hořko... tu Václave po tobě zůstane - for ever.
V.K. jsem kdysi osobně poznala - na nějakém běžkařském přechodu Krkonoš - večer ve společenské místnosti na mě sám promluvil - a byl tak neobyčejně milej! Po pár možná anine letech jsem zírala, když jsem ho identifikovala mezi novými politiky a taky jsem mu podlehla a vedle Havla a dalších ho uznávala. Moje úcta k němu se začala bortit postupně, vzpomínám si na jeden z ne snad zlomových, ale drolivých momentů, když mu, to už byl možná i premiér, radnice na Praze 4 nabídla zdarma pěkný byt a on ho chtěl přijmout (ačkoli bytovou nouzí netrpěl) a když se do něj pustili novináři, velice hloupě se bránil. To jsem poprvé zmateně byla nucena použít nějakou nadávku, protože ale ještě ve mně převažovala ta úcta, ostýchala jsem se kalibru klasických výrazů a nakonec ze mě vypadlo i pro mě překvapité - "Ten Klaus... to je ale ... konečník!"...

Jak je vidět na seznamu Co napsal, tak toho tato osoba napsala dost. Když jsem si chtěl něco vypůjčit z děčínské knihovny, tak tam nic od něho nemají. Takže zbývá posoudit jej podle kulturnosti a zjevu. To je pro mne snadné: povrchní a suverénní mluvka, s omezeným rozhledem o literatuře, a asi kultuře, vůbec.

Stručně - fuj, obrovská ostuda .........
Nejhorší president za posledních 100 let. :-((
Již nikdy více.
A synáček se také vyvedl. Červivé jablko nedopadlo daleko od stromu.
HANBA .! ! !

Sokrates a Kristus nenapsali ani řádku a podívejte se, dodnes se jejich učení uplatňuje, zatímco jiní, čím víc vydávají knih, tím víc jsou neznámí... (Bohumil Hrabal)