Daisy Mrázková
*05.05.1923 - †14.12.2016
Narodený/á v: Praha, Československo


Dětské (92%)
Pohádky (38%)
Povídky (15%)
Ostatné (32%)
V jejích knihách se prolíná lyrika s epikou. Na osudech dětí, zvířátek, přírody nebo věcí seznamuje čtenáře se světem kolem sebe, se základními otázkami života. Svět jejích hrdinů je křehký, plný drobných událostí: věci mají své osudy, které jsou dětskými hrdiny prožívány intenzivně jako jejich vlastní. Z každého příběhu je cítit lidská účast, vztah k věcem, přírodě, lidem. Autorka objevuje v dětech to vzácné, co se pak časem a věkem zasouvá na dno lidského nitra: něhu, cit, touhu po volnosti, smysl pro čest a spravedlnost. Svým čtenářům se nepodbízí, jen jim vypráví, sděluje, učí je vidět, slyšet, cítit a rozumět. Svými knihami jakoby hledala cestu z citové chudoby dnešního světa. (Založil/a: aktak)
21x
v sledovaných
Životopis - Daisy Mrázková:
Malířka a spisovatelka, narodila se 5.5.1923 v Praze. Studovala na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Antonína Strnadela v letech 1943-1944. Jako výtvarnice se účastnila řady výstav - i spolu s manželem, malířem Jiřím Mrázkem. Bohatě ilustruje svoje knihy.V jejích knihách se prolíná lyrika s epikou. Na osudech dětí, zvířátek, přírody nebo věcí seznamuje čtenáře se světem kolem sebe, se základními otázkami života. Svět jejích hrdinů je křehký, plný drobných událostí: věci mají své osudy, které jsou dětskými hrdiny prožívány intenzivně jako jejich vlastní. Z každého příběhu je cítit lidská účast, vztah k věcem, přírodě, lidem. Autorka objevuje v dětech to vzácné, co se pak časem a věkem zasouvá na dno lidského nitra: něhu, cit, touhu po volnosti, smysl pro čest a spravedlnost. Svým čtenářům se nepodbízí, jen jim vypráví, sděluje, učí je vidět, slyšet, cítit a rozumět. Svými knihami jakoby hledala cestu z citové chudoby dnešního světa. (Založil/a: aktak)
Zobraziť viac  

Štatistiky
Co napísal/a Daisy Mrázková? (13)
Neposlušná Barborka
(1973)
Neplač, muchomůrko
(1965)
Komentáre (3)
Když jsem byla dítě, úplně mě paní Daisy minula. Na vysoké škole jsme ji v literatuře pro děti a mládež ignorovali, proč? To opravdu netuším. Teď její knížky čtu své osmileté dceři a jsem ohromena: v koncentrovaných a jen zdánlivě dětských uměleckých dílech je celý svět: moudrý mokrý a suchý kámen, který ví, co je důležité, Zuzanka pobíhající po lese, která hladí a těší slovy i slečna Brambůrková, jejíž existence na věčné časy mění osudy lidí, což laskavé Nádherné Úterý vykecá smutné babičce sedící na lavičce. Taky se nám dostane poučení, že je lepší býti přešťastným čmelákem, než toužit býti žirafou, a že mouchy všechno vidí a vědí nejen proto, že mají dvakrát sto padesát očí.
Převeliké překvapení a čirá krása.
Převeliké překvapení a čirá krása.
Daisy Mrázková dokáže popsat, ztvárnit i zazpívat ve svých knihách tak širokou škálu příběhů, pocitů a vjemů, které se dokonale blíží dětské duši. Aspoň u té mojí to tak funguje. Přesně popisuje chvíle, které jsem venku v přírodě jako malá zažívala. Fantazie vezme člověka a nepustí a všechno se zdá tak přirozené, jednoduché a přece úžasné. Doma mi ji nikdo nečetl, ale naštěstí už s koncem puberty, jsem vytušila, že její dílo ve svém životě potřebuji. Čtu svým dětem od malička s velkou radostí a hravostí a stále bude v mých nejoblíbenějších autorech pro všechny věkové skupiny.
Nádherné úterý mi v srdci zůstane už navždy. Protože všechno v životě má svůj smysl. A nic se neděje jen tak...!