Ludvík Němec

Životopis - Ludvík Němec:

Narodil se v učitelské rodině, spolu s rodiči žil v Kyjově (1957–59), Karviné (1959–69) a Pohořelicích u Brna. Od 1972 studoval na gymnáziu v Mikulově. Po maturitě (1975), dvou měsících studia na Střední knihovnické škole v Brně a krátkém pobytu v redakci Rovnosti působil 1976–81 jako turistický průvodce po kasematech na brněnském Špilberku. Od 1981 pracoval střídavě v redakci zábavy a v literárně-dramatické redakci brněnského studia Čs. rozhlasu, v letech 1992–95 a znovu od roku 1998 je jeho ředitelem.

Publikoval v periodikách (debut 1973): Tvorba, Literární měsíčník, Mladá fronta, Rovnost (próza i recenze), Rudé právo, Nové slovo, Čs. voják, Brněnský večerník, Tvar (1994 zde v příloze Tvary č. 5 kratší verze povídkové knihy Já jsem ta tma) a Host (zde 2008 rubrika Ghost). Je autorem rozhlasových her Ptáci v mlze (1982), Kam se, ptáčku, kam schováš... (1985), Mrtvá sezona (1996) a sci-fi her pro mládež Oheň pro Promethea (1984), Jablko pro Adama (1985), Posel z hvězd (1985) a Hodina hvězdného zpěvu, 1986). Jako redaktor literárně-dramatické redakce brněnského studia Českého rozhlasu se věnoval především rozhlasovým adaptacím děl světových autorů; je i autorem a průvodcem rozsáhlého seriálu o komerční literatuře Popčteníčko. – Po roce 1989 publikuje též pod pseudonymy.

Němec vyvolal pozornost již svým debutem Nejhlasitější srdce ve městě, který napsal v devatenácti letech. Vidění lásky jako dramatického, eticky závažného citu se spojovalo s nápadnou charakterizační schopností a s vědomým úsilím stylizačním. „Šachový román“ Hra na slepo na této základně dospěl k vyváženému tvaru: časově složitě rozvíjené a z různých perspektiv komponované vyprávění se zde prolíná s odkazy jak k neliterárním textům, tak k antickému mýtu, jenž propůjčuje příběhům ze života autorových vrstevníků nadčasovou platnost. Průvodce povětřím a tmou, který odrážel zkušenosti autorova průvodcovského působení na Špilberku, ověřoval nosnost této náročné prozaické techniky i pro hravější, téměř žánristicky rozvíjený příběh. Román Negativ znamenal návrat k základnímu autorskému problému: stal se generační sondou do mravního klimatu společnosti na sklonku 80. let. Povídkový soubor Já jsem ta tma přinesl ohledávání nové stylové polohy v žánru drobné povídky: stavebně sevřené, střídmé a přesné ve výrazu, s melancholickou ironií osnovující milostná setkání-nesetkání na pozadí tristních ruských scenérií. (Založil/a: Gordon.Freeman)