Jiří Wolker
*29.03.1900 - †03.01.1924
Narodený/á v: Prostějov, Československo
Poezie (89%)
Pohádky (8%)
Dětské (3%)
Ostatné (9%)
Wolker trpěl plicní chorobou – tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí a katary průdušek, léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (přímo v Tatranské Poliance), nakonec jí podlehl. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově (fotografie hrobu).
S jeho jménem je často spojován nový literární směr – proletářské umění.
Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: marta-b)
49x
v sledovaných
Životopis - Jiří Wolker:
Narodil se v Prostějově v dobře situované rodině, vystudoval gymnázium. V letech 1916-1917 se pod vedením A. Svojsíka účastnil skautských táborů ve Vorlovských lesích nedaleko hradu Lipnice. Poté studoval na přání svého otce práva v Praze, přičemž zároveň navštěvoval literární přednášky. K umění měl blízko díky svému nadání literárnímu, hudebnímu a výtvarnému. Byl politicky činný v KSČ.Wolker trpěl plicní chorobou – tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí a katary průdušek, léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (přímo v Tatranské Poliance), nakonec jí podlehl. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově (fotografie hrobu).
S jeho jménem je často spojován nový literární směr – proletářské umění.
Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: marta-b)
Zobraziť viac  
Štatistiky
Co napísal/a Jiří Wolker? (46)
Komentáre (6)
Přečetl jsem šest knížek (viz), které byly jeho dílem. Nebudu opakovat, že byl nemocen, ale polituji jej, i nás, že mu nebylo umožněno projevit svůj talent výrazněji, a obsáhleji, pro nás, čtenáře. Patřil k velkým nadějím české literatury, a tím i lidu.
Kdo by se chtěl dozvědět víc podrobností o životě Jiřího Wolkera, doporučuju přečíst si knížku "Jiří Wolker ve vzpomínách své matky" ... je to vážně dobře napsaný životopis a musim říct, že po přečtení všeho, co Wolkera potkalo, co se mu povedlo nebo naopak ne, a hlavně jak bojoval s tuberkulózou, mě závěr knížky dost vzal. Zvlášť, když jeho smrt popisuje jeho máma, vážně je to síla.
Věci od tohodle chlapa mě přinutily radikálně změnit můj postoj k lyrice! Dřív jsem jí neobyčejně opovrhoval, jako věcí pro holky a citlivky, ale balada o nenarozeném dítěti mě natolik srazila do kolen, že jsem pak nemohl přestat! Za tohle mu patří můj velkej dík. Jsem teď trochu menší literární barbar, než jsem býval a to díky němu.







"Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého,
nad smrt těžší však umírání je (...)
smrti se nebojím, smrt není zlá,
ve smrti tisíce se mnou jsou
(v umírání však každý je sám a z úzkostí nemůže ven),
umírání se bojím, v umírání je člověk sám a pláče nad sebou."