Božena Němcová
*04.02.1820 - †21.01.1862
Narodený/á v: Vídeň, Rakouské císařství
Sledovať
Viac
Upraviť údaje
Zdieľať
Pohádky (68%)
Dětské (55%)
Povídky (25%)
Ostatné (18%)
Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.
V roce 1837 se vdala za Josefa Němce, který pracoval jako komisař finanční stráže (celník), jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a služební horlivosti. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala.
V roce 1942 se stěhuje do Prahy, zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher; Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher a přitom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest.
Pozěji se Němcová sblížila s májovci, ale jinak se stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1856).
Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze ji donutí k návratu do Prahy k manželovi. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).
Zdroj: wikipedia.org
79x
v sledovaných
Děčínský
Životopis - Božena Němcová:
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820? Vídeň – 21. ledna 1862, Praha), byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy.Příjmení Panklová získala, až když si její matku Terezii Novotnou v létě roku 1820 vzal Johann Pankl. Roku 1821 se Panklovi přestěhovali do Ratibořic, kam se za nimi přistěhovala i její babička – Magdaléna Novotná (1825), která malou Barunku velmi ovlivnila; v dospělosti si babičku velmi zidealizovala.
V roce 1837 se vdala za Josefa Němce, který pracoval jako komisař finanční stráže (celník), jeho nadřízení s ostražitostí sledovali jeho projevy češství a služební horlivosti. V souvislosti s tím byl často služebně překládán a rodina se s ním stěhovala.
V roce 1942 se stěhuje do Prahy, zde pod vlivem Václava Bolemíra Nebeského a Karla Jaromíra Erbena začala psát česky. Roku 1843 se s mužem odstěhovali do Domažlic, kde působila jako prakticky první národní buditel. Roku 1848 je Josef Němec obviněn ze spiknutí, dochází k nucenému stěhování z místa na místo a v roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher; Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci. V roce 1851 pobývala s dětmi v lázních u České Třebové a roku 1852 jela za manželem do Uher a přitom navštívila Slovensko. V následujících letech podnikla do Uher ještě dalších několik cest.
Pozěji se Němcová sblížila s májovci, ale jinak se stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského (1856).
Na podzim 1861 Němcová opouští manžela a odchází do Litomyšle, kde se pokouší živit prací pro nakladatele Augustu. V té době je ale již vážně nemocná a finanční nouze ji donutí k návratu do Prahy k manželovi. Krátce na to umírá v domě U Tří lip (dnešní ulice Na Příkopě).
Zdroj: wikipedia.org
Zobraziť viac  
Štatistiky
Co napísal/a Božena Němcová? (223)
České pohádky
(2019)
Komentáre (9)
Je to divné, že autorka zde nemá uvedenu bibliografii. Existuje asi další medailonek, protože její knížky své stránky mají. Jak zjišťuji, v roce 2021, tak se stala náprava. Divím se ale dále, že v době oslav dvoustého výročí narození se zde neobjevili další komentáře. Ale to asi jen obchodníci se seriály a dalším "kulturním" průmyslem lid nasytili, a zase se vše uspí? Nejlépe oslavil, a ocenil autorku Julius Fučík ve skvělé eseji Božena Němcová bojující z února 1940.
Nádherná kniha všelijakých pohádek pro naše nejmenší čtenáře ale i jejich rodiče. Je doplněna nádhernými ilustracemi
Zabývala se lidovou slovesností, sbírala i slovenskou slovesnost. Umírá ve 46 letech vyčerpáním a na rakovinu. Údajně je považována za první českou feministku, nikdy se nenaučila vařit. Byla prý velmi krásná, avšak tehdejší společnost ji za její chování spíš odsuzovala.
Její kniha Babička, je napsaná ve stylu který mi nesedí.
Staročeština prostě není nic pro mě, ale ta kniha má pěkný děj.
Staročeština prostě není nic pro mě, ale ta kniha má pěkný děj.





