Miloš Štědroň

Životopis - Miloš Štědroň:

Prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (* 9. února 1942 Brno) je současný český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Miloš Štědroň se narodil v hudbymilovné rodině. Matka byla učitelka hudby, otec hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista.

Maturoval na Jedenáctileté střední škole v Brně na ulici Tábor. V letech 1959 až 1964 studoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně. Současně od roku 1963 pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského muzea, kde také vedl Malé divadlo hudby. V letech 1965 až 1970 pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění u Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. V té době začal i se skladatelskou činností.

Kompoziční vzdělání si doplnil v letech 1970 až 1972 postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby na Janáčkově akademii múzických umění a studijními pobyty v Darmstadtu (1966), Belgii, Nizozemí (1964), Německu (stipendium města Mnichova 1988-89) a ve Vídni. Roku 1972 získal místo na Ústavu hudební vědy Filosofické fakulty UJEP. Roku 1978 získal titul kandidáta věd, roku 1988 se habilitoval jako docent a v roce 1994 byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění.

Miloš Štědroň je členem vědeckých a uměleckých rad a oborových rad pro doktorské studium na MU Brno, JAMU a UP Olomouc, oponentem habilitačních a profesorských jmenovacích řízení, posuzovatelem projektů pro grantové agentury, členem Leoš Janáček Gesellschaft Zürich. Byl také členem správní rady Nadace Český hudební fond v Praze. V letech 1998–2000 působil jako proděkan pro vědu a výzkum FF MU.

Muzikolog a pedagog
Zpočátku se Štědroň věnoval spíše hudební teorii a historii. Kompozice začala převažovat v polovině 70. let.

Jádro muzikologického zájmu Miloše Štědroně představuje hudba 20. století (např. Leoš Janáček) a epoch renesance, manýrismu a baroka. Napsal řadu kritických předmluv k vydáním Janáčkových děl a přes 60 statí a studií o Janáčkovi. Publikoval také velké množství statí a studií o soudobé hudbě, např. monografii o Josefu Bergovi. Věnuje se i editorské činnosti a rekonstrukci starých děl. Je tvůrcem řady rozhlasových pořadů, televizních scénářů, sleevenotes gramofonových desek a bookletů ke kompaktním diskům.

Bibiliografie
Claudio Monteverdi. Génius opery (Praha 1985)
Základy mikrotektoniky (skripta, MU Brno 1991)
Písně rozmanité – Cantilenae diversae (editor, Brno 1992–93)
Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou (MU Brno 1992)
Základy polymelodiky (skripta, MU Brno 1992)
Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty. (MU Brno 1998)
Formování hudby (skripta)

Hudba k filmům
Balada pro banditu (1978)
Hořký podzim s vůní manga (1983)
Dvojrole (1999)

zdroj: Wikipedia.org (Založil/a: al-ma)