Mirko Pašek

Životopis - Mirko Pašek:

Vlastním jménem Vladimír Pašek. Jeho otec byl krejčím, v letech 1918–35 členem Městské rady hl. m. Prahy a 1936–38 náměstkem pražského primátora. – Obecnou školu a Čs. obchodní akademii (mat. 1929) Pašek vychodil v Praze, poté byl úředníkem Městské spořitelny pražské až do roku 1945, kdy se stal dramaturgem ve filmovém odboru ministerstva informací. V letech 1949–50 byl zaměstnán v Čs. státním filmu jako tvůrčí pracovník, do roku 1955 jako dokumentarista, poté se stal spisovatelem z povolání. Od 30. let cestoval po zemích severní Afriky, Blízkého a Středního východu (Alžír, Tunis, Maroko, Libye, Egypt, Palestina, Sýrie, Libanon, Irák, Súdán, Jemen, Cejlon), procestoval také většinu zemí jižní Evropy a navštívil USA.
Od roku 1931 přispíval reportážemi, později i povídkami do periodik: Pestrý týden, Právo lidu, Salon, Národní politika, Ozvěny, Širým světem, Panoráma, České slovo aj. Redigoval časopis Panoráma (1947). Napsal scénář k filmu Parohy (1947, r. František Sádek) a pro Československý rozhlas zdramatizoval vlastní román Nesmrtelný kovboj (1973). Román Stoprocentní záhada byl zdramatizován a uveden v NDR s titulem Alarm im Rosenhaus (Kreistheater Annaberg). – V roce 1980 byl Paškovi udělen titul zasloužilý umělec. – Užil pseudonymů Martin Los (román Stoprocentní záhada) a Vladimír Bezchleba (román Chata Vranka).
Výchozím podnětem Paškovy literární tvorby se staly jeho cestovní zážitky z ciziny: v 30. letech uveřejňoval časopisecky reportáže, provázené vlastními fotografiemi. Dějové zápletky jeho románů z první poloviny 40. let, založené většinou na milostných motivech, bývají pojaty tak, aby se čtenář seznámil s řadou exotických míst, zvláště ze severní Afriky (např. v nejosobitějším románu tohoto údobí Jezero plameňáků). Pozornost je tu soustředěna na pocity a zážitky postav a děj je přehlušován lyrizujícími a rozjímavými pasážemi. V pozdějších dějově poutavějších románech tento reflexivní lyrismus mizí, ale přetrvává snaha o zachycení psychiky postav, i když většinou v jediném určujícím rysu. Čtenářsky úspěšným se stal hned první román tohoto typu, Lovci perel, konfrontující prostředí vlastníků a překupníků perel s nebezpečným povoláním domorodých „lovců“. Toto sociální pojetí charakterizuje také Paškovy další prózy, jmenovitě romány samostatně rozvíjející další osud sbírky vzácných perel (Sto dvacet krásek a Ostrov krásy). Hrdinou Paškových děl často bývá Čech, který se svízelně vyrovnává s nezvyklým prostředím (Karneval v Maroku). Z domácího prostředí těží prózy se sportovní tematikou, z nichž povídky Veselé příběhy vojína Kulihrácha jsou zároveň příkladem jeho knih humoristických. V nich autor dospěl od satiry na maloměstské klepařství (Poprask) až k jemné komice ve zčásti autobiografické próze Stoprocentní kluk aneb Kůň za zdí. I když je Mirko Pašek znám především jako prozaik pro mládež, výhradně mládeži je určeno jenom několik dobrodružných románů s chlapeckým hrdinou, např. Ebenová karavana o vzpouře egyptských otroků či Modrý leopard o odhalení podvodu při motocyklových závodech. Některé romány vycházely teprve v dalším vydání s označením „román pro mládež“ a od prací pro dospělé se v podstatě neliší ani řada dalších takto označených románů. To platí především o pozdním volném cyklu situovaném na jihozápad USA koncem 19. století (Muž pro Oklahomu, Ztracená prérie a Děvče pro Oklahomu), ve kterém Pašek při líčení dramatického sledu událostí od vytlačování Indiánů po zabydlování se nových osídlenců zbavuje tradiční námět dobrodružných románů obvykle příznačné romantiky.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Loď Opanake (R 1940); Vracím se z Babylonu (R 1941); Jezero plameňáků (R 1941; přeprac. 1971); Fakír z Benares (PP 1944); Ostrov spadl z nebe... (film. povídka, rozmnož., 1945); Svatba v bílém (film. povídka, rozmnož., 1945); Adamův most (R 1946); Poprask (R humorist., 1948); Chata Vranka (R 1949, pod pseud. Vladimír Bezchleba); Stoprocentní záhada (R 1950, pod pseud. Martin Los; 1961 pod vlastním jm.); Lovci perel (R 1951); Start a cíl (R 1953, na tit. listě 1955); Veselé příběhy vojína Kulihrácha (PP 1956); Dobrodružství na Bezejmenné řece (R pro ml., 1957); Tři sportovní vyzvědači (PP 1958); Ebenová karavana (R pro ml., 1959); Karneval v Maroku (R 1960); Modrý leopard (R pro ml., 1961); Hlubina pěti zázraků. Detektivní dobrodružství (R pro ml., 1964); Ostrov tisíce drahokamů (R pro ml., 1964); Země za obzorem (R pro ml., 1966); Nesmrtelný kovboj (R pro ml., 1966); Sto dvacet krásek (R 1967); Muž pro Oklahomu (R pro ml., 1972); Ztracená prérie (R pro ml., 1975); Ostrov krásy (R 1977); Děvče pro Oklahomu (R pro ml., 1980); Mé nejpodivuhodnější dobrodružství (P, neprodejný tisk, Albatros 1980); Stoprocentní kluk aneb Kůň za zdí (P 1983); scénicky: Aramejská brána (1944).
Souborné vydání: Knihy M. P. pro mládež (SNDK a Albatros, 1967–74, 6 sv.).
Překlad: R. Graves: Zlaté rouno (1948).
Příspěvky ve sbornících: Každý rok v máji (1957); První v cíli (1958); Ofsajd a jiné sportovní povídky (1959). (Založil/a: trevize)