Životopis - Michail Alexandrovič Šolochov:
Michail Alexandrovič Šolochov (rusky: Михаил Александрович Шолохов; 24. května 1905, Kružilino ve Věršenské stanici, Carské Rusko – 21. února 1984, Vjošenka, Sovětský svaz) byl sovětský spisovatel.
Pocházel z Kružilina v Rostovské oblasti a na Donu strávil většinu života. Rodnému kraji zasaženému občanskou válkou i dalšími společenskými proměnami věnoval Šolochov podstatnou část tvorby.
Studoval na gymnáziu, kde napsal své první verše. V roce 1922 odešel do Moskvy.
V roce 1932 vstoupil do komunistické strany Sovětského svazu, od roku 1961 byl volen za člena ústředního výboru KSSS. Již v roce 1934 byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů a roku 1939 se stal členem Akademie věd. Byl také poslancem Nejvyššího sovětu SSSR.
Druhé světové války se účastnil jako válečný dopisovatel deníku Pravda.
Za čtyřdílný Tichý Don byl dekorován vysokým státním vyznamenáním. V roce 1960 mu byla udělena Leninova cena. V roce 1965 obdržel Šolochov za své celoživotní dílo Nobelovu cenu.
Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem a naturalismem. Častým námětem mu bylo rodné kozácké prostředí nejprve z doby ruské občanské války a později z doby druhé světové války.
Poprvé publikoval v roce 1923. Časopisecky tištěné povídky byly sebrány v roce 1926 do knížek Donské povídky a Azurová step. V letech 1928-1941 vydává čtyřdílnou epopej Tichý Don I-IV. Dílo líčí život donských kozáků v období první světové války, Velké říjnové revoluce a ruské občanské války. Za toto dílo obdržel v roce 1941 státní cenu.
Dalším obsáhlým dílem je román Rozrušená země (1932-1959) o kolektivizaci zemědělství na Donu (oceněno v roce 1960 Leninovou cenou).
Ze svých prací z doby Velké vlastenecké války, kdy působil jako vojenský dopisovatel, sestavil knihy Škola nenávisti (1942), Bojovali za vlast (1943) a Osud člověka (1957).
Jeho rukopisy shořely za války při bombardování Vjošenky.
Zdroj: wikipedia.org
(Založil/a:
ForFreedom)
9x
v sledovaných
