Ivan Slamnig
*24.06.1930 - †03.07.2001
Narodený/á v: Metković, Juhoslávia
Sledovať
Viac
Poviedky
Slamnig se učil na základní škole v Metkovići a Dubrovníku. V Záhřebu vystudoval gymnázium a později i univerzitu. Později na ní také i působil jako profesor srovnávací literatury.
Podobně jako celá řada chorvatských autorů, kteří byli aktivní především po druhé světové válce, i on ve své tvorbě zachytil celou řadu zkušeností z této nelehké epizody národních dějin. Válečné útrapy zcela logicky viděl a popisoval z pozice dítěte. Často užíval ve svých pracích nespisovný jazyk a hru slov; nezřídkakdy přistupoval k tématům komicky, satiricky, nebál se užít ani parodie. Svoji první básnickou sbírku s názvem „Aleja poslije svečanosti“ uveřejnil v roce 1956.
Jeho balada „Barbara“ se stala po zhudebnění v roce 1975 velmi populární. Dodnes se považuje za nejvýznamnější autorovo dílo.
Kromě četných básnických sbírek Aleja poslije svečanosti, Odron, Naronska siesta, Pjesme, Dronta i dr.) a prozaických děl (Neprijatelj i Povratnik s Mjeseca) sepsal s Antunem Šoljanem také i kriminalistický román. V prvním postmoderním chorvatském románu, díle „Bolja polovica hrabrosti“ (1972) se soustředil na aktuální problematiku společnosti.
Slamnig sepsal také několik antologií chorvatské literatury. V roce 1992 se také stal řádným členem Chorvatské akademie věd. (Založil/a: vladislaus)
0x
v sledovaných
Životopis - Ivan Slamnig:
Ivan Slamnig byl chorvatský básník, prozaik a esejista.Slamnig se učil na základní škole v Metkovići a Dubrovníku. V Záhřebu vystudoval gymnázium a později i univerzitu. Později na ní také i působil jako profesor srovnávací literatury.
Podobně jako celá řada chorvatských autorů, kteří byli aktivní především po druhé světové válce, i on ve své tvorbě zachytil celou řadu zkušeností z této nelehké epizody národních dějin. Válečné útrapy zcela logicky viděl a popisoval z pozice dítěte. Často užíval ve svých pracích nespisovný jazyk a hru slov; nezřídkakdy přistupoval k tématům komicky, satiricky, nebál se užít ani parodie. Svoji první básnickou sbírku s názvem „Aleja poslije svečanosti“ uveřejnil v roce 1956.
Jeho balada „Barbara“ se stala po zhudebnění v roce 1975 velmi populární. Dodnes se považuje za nejvýznamnější autorovo dílo.
Kromě četných básnických sbírek Aleja poslije svečanosti, Odron, Naronska siesta, Pjesme, Dronta i dr.) a prozaických děl (Neprijatelj i Povratnik s Mjeseca) sepsal s Antunem Šoljanem také i kriminalistický román. V prvním postmoderním chorvatském románu, díle „Bolja polovica hrabrosti“ (1972) se soustředil na aktuální problematiku společnosti.
Slamnig sepsal také několik antologií chorvatské literatury. V roce 1992 se také stal řádným členem Chorvatské akademie věd. (Založil/a: vladislaus)
Zobraziť viac
Štatistiky
Co napísal/a Ivan Slamnig? (2)
Komentáre (0)
U tohto autora zatiaľ nie sú žiadne komentáre

