John Steinbeck

Životopis - John Steinbeck:

John Ernst Steinbeck
27. leden 1920, Kalifornie – 20. Prosinec 1968, New York
Klasik světové prózy, představitel amerického moderního románu a nositel Pulitzerovy a Nobelovy ceny.
Narodil se v kalifornském městečku Salinas do úřednické rodiny poměrně chudých poměrů. Jeho otec pocházel z Německa, matka byla Irka a před svatbou působila jako učitelka. Kvůli finanční situaci musel John i jeho tři sestry od dětství tvrdě pracovat nejen doma, ale vypomáhat i na sousedních farmách.
Později když se situace trochu zlepšila, mohl jít Steinbeck studovat střední školu. Na univerzitní studia už ale možnosti rodičů nestačily, a proto si po maturitě celý rok vydělával jako námezdný dělník v cukrovaru. Poté studoval historii a anglickou literaturu na Stanfordově univerzitě. Zajímal se ale i o biologii, především oceánologii, a politiku. V té době psal své první povídky. Univerzitu předčasně opustil a pracoval na zemědělské farmě, poté se ke studiu znovu vrátil. Podruhé univerzitu opustil definitivně a rozhodl se stát spisovatelem.
Jeho touha psát ho přivedla do New Yorku, kde se pokoušel uchytit jako novinář a spisovatel bohužel bez velkého úspěchu. Z této doby pochází celá řada básní a próz publikovaná v různých časopisech. Zkouší štěstí jako reportér, jenže ani zde neprorazí. Střídá různá zaměstnání (tesař, zeměměřič, dělník v továrně, prodavač, námořník). Raději se vrací zpátky domů, stará se o nemocné rodiče a pomáhá jim. Zkušenosti tohoto období uplatnil ve svých sociálně kritických románech.
Na počátku třicátých let se oženil s dívkou jménem Carol, manželství je však poměrně krátké a bezdětné.
Amerikou v té době zmítá hospodářská krize. Zemí táhnou tisíce ožebračených farmářů, hledající práci v bohatších státech jako je právě rodná Kalifornie. Ve snaze dostat USA z krize přinesla tehdejší vláda spoustu opatření na oživení průmyslu, reformy v zemědělství a také projekt na podporu spisovatelů. Autorům byly zadávány konkrétní plánované úkoly. Zapojil se i John Steinbeck, na kalifornských ovocných plantážích zkoumal životní podmínky námezdních sil a pak publikoval články s návrhy řešení v různých časopisech. Steinbeck se často pohyboval mezi farmáři a poslouchal jejich příběhy. Z těchto materiálů se pak rodí jeho slavný román Hrozny hněvu, za který roku 1940 obdrží Pulitzerovu cenu.
Ve snaze dostat USA z krize přinesla tehdejší vláda spoustu opatření na oživení průmyslu, reformy v zemědělství a také projekt na podporu spisovatelů. Autorům byly zadávány konkrétní plánované úkoly. Zapojil se i John Steinbeck – na kalifornských ovocných plantážích zkoumal životní podmínky námezdních sil a pak publikoval články s návrhy řešení v různých časopisech.
Uzavírá druhé manželství, které mu přinese dva syny, ale ani tento vztah nevydrží. Románovou kroniku Na východ od ráje dopisuje již zase jako rozvedený. Třetí manželství přimělo Steinbecka k odstěhování do New Yorku. Zde ho čeká sláva a přátelství prezidentů Johna Fitzgeralda Kennedyho i Lyndona Johnsona. V roce 1962 mu byla za jeho dílo udělena Nobelova cena.
Hodně cestoval. Na své cestě po Evropě navštívil například Irsko či Švédsko. Několik dní strávil i v Praze. Společně se slavným válečným fotoreportérem Robertem Capem procestoval USA a SSSR. V době vietnamské války odjel do Saigonu, odkud psal reportáže.
Životní cesta tohoto slavného spisovatele se uzavřela roku 1968, kdy podlehl infarktu.

Spolu s Hemingwayem a Faulknerem tvoří Steinbeck velkou trojku americké literatury první poloviny 20. století.
Steinbeckova tvorba začíná historickou romancí, ale během třicátých let se jeho náměty mění. Jeho pozdější romány prokazují zájem o sociální problémy a o přitažlivost Kalifornie. Jeho dílo je třeba chápat jako reakci na krizi, nehledající řešení, omezující se na popis bídy. Hrdinové jsou obyčejní lidé, většinou zemědělci. Se svými hrdiny soucítí, neboť se znal s prostými lidmi a na vlastní kůži zažil jejich bídu.
Zabývá se konfliktem dobra a zla v člověku a možnostmi výběru svobodné lidské vůle, dobře rozumí psychologii člověka. Jeho novely jsou typické pro popis vztahu člověka k půdě, ukazuje negativní postoj člověka k moderní civilizaci, popisuje ekonomickou krizi, odsuzuje násilí a vykořisťování druhých.

Zdroj: wikipedia.org