Čitateľský klub

Velice pěkná kniha. Ve všech bříbězích je něco pěkného, někdy neuvěřitelného. Těžko se dá uvěřit, že v současné, moderní době, mohou lidé žít v "divoké" přírodě, bez veškerých, pro současný čas, důležitých věcí.

O to víc obdivuji pana Palána, že ty rozhovory dokázal vést bez odsudků a bez konfliktů. Třeba u pana "runy" bych nedokázala zůstat klidná.

Není to kontroverzní názor. Já mám názor úplně stejnej. Úplně přesně to mě napadlo, když jsem to četla. Čekala bych, že tyto samotáři, nechtějí, aby je konzum a systém obtěžoval. Ubydlí se na cizím pozemku, berou invalidní důchod, protože si vypili mozek a léčí se slunečním svitem či něčím podobným, ale když přece jenom přijde něco horšího, využije lékaře ze systému a zaplatí to pravděpodobně někdo jiný, kdo přispívá do systému... Poustevníky a samotáře si já osobně představuji jinak

@Stanča jsem ráda, že to další člověk vidí stejně jako já. Znovu jsme si vzpomněla na to, jak neskutečně jsem byla naštvaná, když jsem se snažila pochopit prožitek někoho, kdo byl na halucinogenech, akorát to zapomněl říct na začátku. A další věc (přízemní), nad kterou jsem pak přemýšlela, byl fakt, že se tam hrdě hlásí (už nevím, který z těch chlapů) k tomu, že 20 let neplatí zdravotní, ani sociální - chce být mimo systém bla bla bla..hroznej frajer..a pak je v nemocnici? (z čeho si to zaplatí? financuje mu to rodina? je to na dluh?), nebo že berou sociální dávky?..jakože chápu, že náš sociální systém a systém zdravotního pojištění je založen na solidaritě, ale pokud se jednoho dne rozhodnu, že ze systému vystoupím a budu se k tomu hrdě hlásit, tak se přece o sebe musím být schopná postarat sama ve všech ohledech.
Hmm..uvědomuju si, že to je kontroverzní názor a nejsem vůbec proti pomoci lidem se sociálními problémy, bezdomovcům, atd..ale vadí mi taková ta velkohubá nepokora.

Jako souhlasím, že ženy to vyhrály na celé čáře a z mužů dopadli nejlépe bratři Klišíkovi. Jinak mi to přišlo jako hrozný bláboly. Není v tom žádné spojení s přírodou, mystičnost nebo něco podobného, ale chlast, neschopnost se zařadit do systému a houbičky. Je dobře, že si živoří někde na Šumavě a léčí se uronoterapií, asi pro nás pro nás všechny... A to já jsem poslední člověk, který by někoho soudil za jeho životní styl

Právě jsem ji dočetla. Celkem to ušlo, teda až na Strážce prahu. Ten mi teda pěkně hnul žlučí. Kriste pane, toho neměli z těch Bohnic pouštět!!!!!

Vea, to je velmi trefné! 🙂

Knihu jsem o víkendu dočetla a souhlasím se shrnutím od antoniana a taky s tím, že ženy mají svůj přístup k tomuto svéráznému způsobu života daleko víc srovnaný a jsou uvěřitelnější. Rozhovory s nimi byly opravdu zajímavé a něčím i inspirativní a přesně takové, jaké jsem očekávala. Při rozhovoru s Jáchymem Kaplanem do mě vjel takovej vztek a cítila jsem se hrozně podvedená. Tak já celou dobu čtu ty rozhovory a snažím se mít maximální míru pochopení a dozvím se, že všechno je to jen nezvládnuté užívání drog a alkoholu? Jako vážně někdo vypráví o hlubokých prožitcích a runách a o zmizelých mečích a já nevím čem ještě, a pak z něj vypadne, že byl na houbách?! Ne, tak tohle fakt neberu. Skoro všichni muži (paradoxně nejlíp z toho vyšli Klišíci) byli nevyrovnaní, sobečtí jájínci, kteří se v tom, že nezvládají žít svůj vlastní život, jak se dá, snaží hledat nějaký vyšší smysl a přitom je to jen útěk a dost často i srabáctví. TAK! 😂 A vlastně o to víc musím ocenit autorovu práci, že se tomuhle dobrovolně a absolutně bez odsudků vystavil a dokázal s nimi ty rozhovory vést a vytvořit takhle dobře čtivou knihu.

Už se na ni taky chystám. Tak uvidíme.

Připadalo mi, že ne vždycky se jedná o útěk vyloženě do divočiny. Někteří mají dům, někdo pronajímá maringotky turistům... Přišlo mi, že co člověk, to jiná osobnost. To bylo fajn. Ale nejvíc oceňuji, že pan Palán dokázal vést rozhovory, aniž by nějak hodnotil, co mu ti lidé říkají. Ani u jednoho jsem nenašla třeba odsuzovaní nebo pohrdání. Je to borec.

Já jsem přečetla zatím čtyři rozhovory a teda taky jsem si myslela, že to bude o trošku jiném splynutí s přírodou. Tak jak píše Vea. Připadá mi, že do té samoty utíkají. Ani ne tak před hlukem měst, ale sami před sebou. Co jsem zatím přečetla, každý má problém s nějakou závislostí a zatím se jim daří, ale pokud by byli někde jinde, asi by to bylo složitější.

Člověk by řekl, když jsou spokojeni, at si dělají, co chtějí, ale úplně to tak na me ze všech rozhovoru nepusobilo. Zajímavá sonda do duši lidi, ale tim bych to tak uzavrela, znovu bych to číst nemohla

Po prvním rozhovoru se mi vůbec nechtělo pokračovat ve čtení. Naopak u druhého rozhovoru jsem byla nadšená.

Mám za sebou první rozhovor a chvílemi na mě padala úzkost z té nekonečné beznaděje. Pro mě nepředstavitelné.. tak nějak jsem velmi naivně čekala, že to budou i trochu romantická vyprávění o splynutí s přírodou, která ve mně vzbudí malý pocit závisti, pže to ve svém pohodlném životě neumím tak prostě a naplno vnímat.. a místo toho obklopení přírodou a myšlenky na sebevraždu... pokračuji ve čtení a jsem napnutá, co přijde.

Príbehy ma veľmi bavili. Niektoré boli síce dosť uletené, keďže tam veľkú úlohu zohrávali drogy a alkohol. Ale najmä príbehy žien boli pre mňa inšpirujúce.

Já jsem zatím přečetla první dva rozhovory. První nic moc, druhý mě zaujal.

Já jsem si udělala takové shrnutí, těžko lze hodnotit něčí životní příběh, ale něco zaujme něco prostě ne.
Roman Szuk - líbila se mi jeho vášeň pro počasí, ale jinak mě rozhovor trochu nudil
Martina Kyselová - paní mě zaujala, přišla mi, že to má v hlavě dobře srovnaný, spolu s následujícím příběhem je považuji za nejlepší z celé knihy
bratři Klišíkové - přišli mi hodně zajímaví a budu se chtít podívat na film
Tony - celkem fajn týpek, ale nezanechal ve mně hlubší dojem, respekt, jestli vydrží abstinovat
Ruda - tak tady pána jsem nepobírala
Jáchym Kaplan - bavila mě část o jeho rodině a životu během komunismu, ale ty ezo astrální věci mě fakt nebraly a příběh s mečem byl vážně úlet.
Dáša Macháčková - fajn rozhovor
Mirek Sedláček - tak tady si nemůžu pomoct a mám pocit, že pán je trochu prasák.

Tak jsem právě dočetla první rozhovor a ač jsem se na vyprávění těšila, tak pán mě vůbec neoslovil. Možná nemám dostatečné pochopení pro básníky, ale některé odpovědi na mě působily falešně.

Tak jaké máte z knihy zatím pocity? Já jsem v polovině a moje pocity jsou z toho dost smíšené, asi to není úplně to co jsem si představovala

Príjemné čítanie.

Zatím jsem přečetla pouze úvod, a tak jsem zvědavá co bude následovat. Poměrně se této knihy obávám, není to můj obvyklý šálek kávy.

Tak jsem za půlkou, celou dobu si říkám, no, jsou celkem fajn ti poustevníci. Jako jasně mají za sebou často divokou minulost s častými závislostmi, ale v poho. Nesoudím. A teď do toho přijde Ruda, který na otázku, proč si nenašel další vztah, když ho chce. Spustí tirádu o tom, jací jsme otroci a že kdyby tam s ním žila žena, musela by platit zdrávko a na to by neměla a tak by na ní vlítli exekutoři a z toho mají ženy strach. WTF????

Já právě dočetla. Některé rozhovory mi přišly docela zajímavé a některé jsou na mě až moc, ale všichni aktéři k poustevnickému životu došli po určitém životním vývoji a jsou tak spokojení, takže kdo je může soudit? Kniha obsahuje krásné fotky od pana Šibíka.

Já mám za sebou první rozhovor a ten mi teda přišel místama jako hrozný bláboly

Začala som čítať už včera. Za mňa zatiaľ výborné. Človek je nútený uvažovať o svojom živote. O práci, hypotékach, zhone a strese.

Knihu jsem před lety zaregistrovala, ale nic o ní vlastně nevím, tak se těším na čtení v klubu.

František Klišík utonul
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/frantisek-klisik-ales-palan-poustevnik-radeji-zesilet-v-divocine.A250714_102246_filmvideo_ts

Nějak mi přijde, že nejvíc srovnané v hlavě měly své rozhodnutí žít téměř poustevnickým způsobem života obě ženy.

Šumavská samotářka Martina Kyselová – nedávno bohužel zemřela – si vytvořila vlastní zvířecí utopii, měla louku plnou koz, husí, slepic, oslů a všelijaké další havěti. Zvířata milovala, starala se o ně od rána do noci, často s čelovkou na hlavě, každý den podnikala výpravu pro vodu, kterou na pozemku neměla. Bydlela v rozpadající se maringotce bez elektřiny a byla soustředěně šťastná. V těchto podmínkách dokázala dálkově vystudovat Vysokou školu zemědělskou.