Kočičí životy
Drama volyňských Čechů na Ukrajině
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Kočičí životy?
Román Kočičí životy je příběhem matky Anny, narozené 1900 a dcery Lízy, narozené 1923. Začíná v roce 1908, kdy se chce matka jako osmileté děvčátko utopit v řece Ikvě, která protéká městem Křemencem na Volyni. Rodinný příběh končí v roce 1991, kdy se dcera Líza setkává v bývalých Sudetech ve vesnici u Karlových Varů se svými příbuznými volyňskými Čechy, repatrianty od Černobylu. Je to evropská historie o stěhování, válkách, vyhánění z domova, historie malých národů a menšin.Závěrečná scéna se odehrává na karlovarském hřbitově, kde Líza prožívá poslední soud nad mrtvými Němci, Židy, americkými a sovětskými vojáky, bílými ruskými emigranty, oběťmi pochodů smrti, i nad sebou, Lízou samotnou. Smrt v podobě Dolji, personifikovaného ruského osudu, která se objevuje v knize několikrát, si s ní neví rady. Soudí ji, ale neví, jestli už Líza není náhodou zaživa na věčnosti. (Založil/a: PiGiFr)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Ta knížka je úžasná, sáhla jsem po ní v knihovně úplně náhodou a naprosto mě dostala, krásný hluboký příběh, skvěle napsaná, dojemná. je to taková ta nezapomenutelná kniha se silným ženským příběhem jedné rodiny, kterou bolestně poznamenaly události 20. století. Vřele doporučuji k přečtení!!!
O tom, jak mlýnské kameny historie semelou celé rodiny (a ani si toho nevšimnou). Knížka je psaná krásným, bohatým jazykem, nádherné jsou odkazy na místní legendy a tradice. Přesto byla pro mě hodně náročná na čtení. Obsahuje moc a moc smutku, ztrát, odloučení a pohřbených nadějí.
Obsahuje spoiler
Mnohem víc my mě zajímalo stáří Ani než stáří Lízy. Škoda, že tam nebylo, to byla skutečně postava, která si to zasloužila. Poslední třetina knihy je naprosto zbytečná a dala by e shrnout do jedné kapitoly. Nesmírně zajímavý příběh se tak nakonec stal zklamaným pohledem na poraženeckou smutnou osamělou postavičku.
Mnohem víc my mě zajímalo stáří Ani než stáří Lízy. Škoda, že tam nebylo, to byla skutečně postava, která si to zasloužila. Poslední třetina knihy je naprosto zbytečná a dala by e shrnout do jedné kapitoly. Nesmírně zajímavý příběh se tak nakonec stal zklamaným pohledem na poraženeckou smutnou osamělou postavičku.







Dozvěděl jsem se hodně informací o volyňských Čechách na Ukrajině. Kniha se četla celkově dobře, i když autorka všechno dopodrobna popisuje. Z knihy se dozvíme hodně o historických událostech.
Líbilo se mi hodnocení knihy od Aleny Mornštajnové, které se nachází na zadním přebalu: Příběh je popsaný s nádechem magického realismu, a přitom velmi realisticky. Napsala knihu o vykořenění a neustálém hledání domova, o odvaze, osudu, předurčenosti a vědomí, že každý má svou vlastní představu o naplněném životě a klíč k němu si nese v sobě.
Kniha obsahuje černobílé ilustrace.