Úvod do permakultury

Jednou z dalších osobností, které definují permakulturu je Bill Mollison. Narozdíl od Fukuoky však Mollison nevěnuje příliš pozornost hlubokým filozofickým otázka a zaměřuje se na detailní popis permakulturní zahrady snad se vším všudy. Přes jednotlivé principy, které jsou obecné a záleží vždy na okolnostech mluví o fyzických vlastnostech krajiny, na které máme při tvorbě permakultury dávat pozor. Věnuje se všem podnebním pásmům a jejich specifikům, velký důraz je vždy kladen na jednotlivé vztahy mezi čímkoliv na pozemku, což opravdu donutí o věcech jako je sud s vodou uvažovat holisticky a má to, troufám si tvrdit, velký pozitivní přínos pro jakékoliv plánovaní umísťování čehokoliv. Pokud bych to měl říct obecně.

Mollison pak rozepisuje jak by měla vypadat permakulturní zahrada, sady, lesy, vykořisťovaná zvířata či městské systémy. Namísto ohromných filozofických témat si Bill Mollison občas na konci odstavce dovolí malou štípavou poznámku, leckdy vtipnou, která osvěží už tak poutavé čtení. Na tuto knihu jsem se dlouho těšil. Obvykle bych pak byl lehce zklamaný, že jsem v ní něco nenašel. Tady bylo ale přesně to, co jsem čekal a ještě něco navíc. Jsem opravdu rád, že existují takovéto alternativy a je jen na nás, jestli jim dáme průchod nebo budeme dále podporovat katastrofické konvenční zemědělství. Začít můžeme u sebe na balkóně, za oknem nebo na pirátské zahrádce. Osadit můžete zelený trávník u domu, který Mollison považuje za rakovinu už nevím čeho. Tenhle "návod" opravdu stojí za to.