Děvčátko Momo a ukradený čas

Děvčátko Momo určitě není pro malé děti, kdybych měla vydat doporučení viděla bych to na 12+ a i to mi přijde málo. V románu je spousta velmi závažných myšlenek, které jsou stále aktuálnější i dnes. Neboť kdo z nás se celý den nehoní, nespěchá za něčím, nesnaží se maximálně efektivně využívat svůj čas? Není snad pravdou, že máme děti, na které nemáme čas? Že existují čím dál dokonalejší hračky, u kterých však už dítě nemusí přemýšlet a už nestačí si jen tak obyčejně hrát? Trochu mě děsí, že román byl napsaný před poměrně dlouhou dobou a myšlenka o spěchu, abychom někdy pak, v budoucnosti... měli čas je děsivě všudypřítomná.

Četla jsem to kdysi své dceři a myslím že osmileté dítě to nemůže chápat, hrozba ztráty času pro dítě nic neznamená.
První polovina knihy se dá dítěti vysvětlit ale zbytek je příliš abstraktní. Pro malé čtenáře nedoporučuji.

Autor se proslavil knihou NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, kterou jsem četl a moc se mi líbila. Rozhodl jsem se, že vyzkouším také tuto knihu a svým námětem a celkovým zpracováním se mi kniha líbila. Je vhodná pro děti, ale myslím si, že také může zaujmout dospělé čtenáře. Jak se píše na zadním přebale u této knihy, tak Endeho knihy oplývají fantazií, dobrodružstvím, poetikou i moudrostí, což všechny tyto položky nalezneme i v této knize. Knihu doporučuji, je čtivá a i v dospělém věku mne kniha oslovila, takže jsem si četbu užíval a těšil se na další průběh pohádkového příběhu. Nad některými událostmi, které jsou v knize popsány, jsem se musel více zamyslet. :)

Kniha má 3 části: Momo a její přátelé, Šedí muži a Květy času. Je to kniha o přátelství, o tom, abychom svůj čas co nejlépe využili podle svého rozhodnutí, abychom nezapomínali přes různé pracovní povinnosti na své děti, přátele nebo kamarády, abychom se dokázali zastavit a odpočinout si, setkat se s lidmi, které máme rádi a strávit s nimi příjemné chvíle, umět se naučit naslouchat ostatním a vyslechnout je, co mají na srdci. Mnohdy se těmto lidem uleví jen tím, že je někdo vyslechne, případně poradí s nějakým problémem. Čas můžeme pochopitelně strávit také sami se sebou, třeba při čtení dobré knihy anebo se můžeme věnovat jakékoliv jiné aktivitě, která nás bude naplňovat a ze které budeme mít radost.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

I když má někdo velmi mnoho přátel, přece jsou člověku mezi nimi vždycky někteří ještě nějak zvlášť blízcí a má je ze všech nejraději.

Čas je Život. A Život přebývá v srdci.

Jedno přísloví praví: Koho nepřemůžeš, toho objímej!

Neboť tak jako lidé mají oči, aby viděli světlo, a uši, aby slyšeli zvuky, tak mají také srdce, aby vnímalo čas. A všechen čas, který neprožívá srdce, je stejně ztracený jako pro slepce barvy duhy nebo jako pro hluchého ptačí píseň. Jen škoda, že jsou mezi lidmi slepá a hluchá srdce, která tlučou, a přece nic nevnímají.

Neboť nyní Momo již věděla: Je bohatství, na něž se umírá, nemůžeme-li se o ně podělit s jinými.

Jakmile jsem se jako dítě prokousal přes poměrně rozvláčný start a konečně se objevili Šedí muži, přečetl jsem to jedním dechem a několikrát po sobě. Vřele doporučuji!