Nebudu nenávidět
Cesta lékaře z Gazy za mírem a lidskou důstojností


Všetky obaly
O čom je kniha Nebudu nenávidět?
Palestinský lékař a mírový aktivista Izzad-Dín Abúléš vzpomíná na své dcery, které zahynuly při bombovém útoku v Pásmu Gazy v roce 2009, a přitom vypráví příběh svého života, své rodiny i národa.Abúléš prosazuje mírové řešení vztahů mezi Palestinou a Izraelem, prosté násilí a zaslepenosti. Sám jde příkladem a léčí jak palestinské, tak izraelské neplodné ženy. Z jeho vyprávění si lze udělat představu o dějinách izraelsko-palestinské oblasti po roce 1948, kdy vznikl samostatný izraelský stát a tisíce Palestinců byly nuceny odejít do stísněného uprchlického tábora v Pásmu Gazy. Jedná se o pohled vzdělaného Palestince, který je lidsky na výši, z druhé (a málo prozkoumané) strany barikády.
Text doprovázejí fotografie Abúléšových rodinných příslušníků a citace z dokumentů a dopisů.
Tento příběh je nezbytná lekce proti nenávisti a pomstě. - Elie Wiesel, nositel Nobelovy ceny míru
Doktor Abúléš v této knize vyjádřil nevšední odhodlání k odpuštění a smíření, které je základem pro trvalý mír ve Svaté zemi. - Jimmy Carter, americký prezident (Založil/a: dadlinka)
(Zobraziť viac
)

Štatistiky
Vydanie
Komentáre






Důležité svědectví, které by si každý měl přečíst. Nic není černobílé. Ani izraelsko-palestinský konflikt. Občas byly pasáže zdlouhavé a úplně se mi nelíbilo vyzrazení konce hned na začátku, ale jinak si myslím, že je to opravdu povinná četba.
Situace v jaké se Svatá země nachází či nacházela na přelomu tisíciletí není vůbec růžová. Ani jedna ze stran mi není svou politikou blízká - vzájemné obviňování, netolerance, raketové či sebevražedné útoky, agrese, v tom snahu o smír nevidím. Izzeldin palestinký lékař, mírový aktivista, jenž se snaží obě znepřátelené strany stmelit, mi někdy připadal jako moc velký snílek. Je mi líto jeho dětí, muselo to být pro něj kruté, najít své děti roztrhané na kusy. Je mi líto i obyčejných obyvatelů Gazy, nicméně si někdy za stav, v jaké se pásmo Gazy nachází můžou sami. Kniha je velmi jednoduše napsána, dala by se přečíst na jeden zátah. Hodnotí zvláště díky silnému a pravdivému příběhu plným počtem bodů.
Právě aktuální téma. Autor sice neustále opakuje, že jeho pohled na věc je nestranný, avšak z knihy jsem to necítila. Válka je nespravedlivá a vždy ji odnesou obyčejní lidé. Mezi Izraelci a Palestinci je však nenávist hluboce zakořeněná a tento konflit nemá jednoduché řešení.
Moje druhé čtení - v aktuální době.
Existuje slavný Stanfordský vězeňský experiment, který v roce 1971 prováděl americký psycholog Philip Zimbardo.
Vždycky si na něj vzpomenu, když čtu tuto knihu, nebo když slýchám/čtu o palestinsko-izraelském "konfliktu".
Když vezmete obyčejné lidi (v experimentu dokonce vysokoškoláky) a postavíte jedny do role vězňů a druhé do role věznitelů, začne to velmi rychle mít vliv na jejich psychiku. Tím "velmi rychle" myslím opravdu "velmi rychle". Stanfordský experiment musel být ukončen po 6-ti dnech. To, co se děje na území Izraele mezi Izraelci a Palestinci trvá už generace - 75 let!
Jsem přesvědčena, že chyba se stala na začátku.
Kdosi lehkomyslně a necitlivě rozhodl o celých národech a nedomyslel důsledky, asi s představou, že se to nějak postupně uspořádá samo.
Neuspořádalo.
Izraelce to dostalo do nedůstojné role věznitelů a Palestince do nedůstojné role vězňů. V těchto rolích vyrostly generace.
Jakým způsobem tenhle experiment po tolika letech ukončit?
Existuje slavný Stanfordský vězeňský experiment, který v roce 1971 prováděl americký psycholog Philip Zimbardo.
Vždycky si na něj vzpomenu, když čtu tuto knihu, nebo když slýchám/čtu o palestinsko-izraelském "konfliktu".
Když vezmete obyčejné lidi (v experimentu dokonce vysokoškoláky) a postavíte jedny do role vězňů a druhé do role věznitelů, začne to velmi rychle mít vliv na jejich psychiku. Tím "velmi rychle" myslím opravdu "velmi rychle". Stanfordský experiment musel být ukončen po 6-ti dnech. To, co se děje na území Izraele mezi Izraelci a Palestinci trvá už generace - 75 let!
Jsem přesvědčena, že chyba se stala na začátku.
Kdosi lehkomyslně a necitlivě rozhodl o celých národech a nedomyslel důsledky, asi s představou, že se to nějak postupně uspořádá samo.
Neuspořádalo.
Izraelce to dostalo do nedůstojné role věznitelů a Palestince do nedůstojné role vězňů. V těchto rolích vyrostly generace.
Jakým způsobem tenhle experiment po tolika letech ukončit?