Atlanti drží nebe

Je těžké hodnotit básně, které jsou původně písněmi a pouhým přečtením mnohé z nich ztrácejí své kouzlo. Tento výběr je rozmanitý a i dost nevyrovnaný, básně jsou plné poetiky, baladiky, ale i jízlivosti a dvojsmyslů, které dobře chápeme my, pamětníci reálného socialismu.
Můj oblíbenec Vladimír Vysockij:
Já nemám rád, když hovor přerušili,
když někdo něco napůl udělá.
Já nemám rád, když do týla se střílí,
a koneckonců ani do čela.
Nesnáším šeptandu a dlouhé prsty,
červíka pochyb, pocty vítěze,
když někdo jezdí rukou proti srsti,
když někdo skřípe o sklo železem.