Má veselá jitra

Milé povídky ze všedního života spisovatele. Poslouchal jsem na ČRo a nejvíce se mi líbila hned ta první s potlučeným chlapcem od sousedů.

Knihu jsem si koupil, abych odlehčil vyšťavené šedé kůře mozkové z předchozí jungovské filozoficko-psychologické invaze o utrpení a jeho smyslu u Joba (viz příslušná recenze). Chtěl jsem něco lehčího, kratšího, úsměvného, ale bez rezignace na hloubku příběhu, se zajímavým dějem a vygradovanou pointou, dobře vykreslenou psychologií postav .. a co se vejde dobře do tašky přes rameno na cestu do práce autobusem. A to jsem taky dostal. Paradoxně jsem si v průběhu čtení prohlížel recenze na cbdb a byl překvapený, jak široký záběr hodnocení tato kniha má. Samozřejmě, že každý má svůj názor a to, že já si myslím něco jiného, nic neznamená, recenze jsou vůbec velice ošemetné záležitosti. Naopak jsem přemýšlel o sobě, jestli povídky nehodnotím zbytečně moc vysoko, ale já každou z nich fakt hltal, těšil se na moment, který bude klíčový, a z něj vlastně vyzní i poselství , které si člověk v sobě ponechá i po otočení poslední stránky dané povídky. A jestli i ostatní Klímovy knihy (toto je můj první kontakt s autorem - jsem ostuda, vím) jsou psané stejným stylem, sáhnu po další. Líbili se mi postavy, rozmanitost nápadů-témat povídek, jazyk, spád.. a hlavně, jak uvedl autor již na přebalu, ty postavy, resp. jejich chování , není dané dobou (jen za totáče), ale ti lidé tu jsou se svými charaktery i nyní, jen se jim třeba jinak říká (zloděj – podnikatel..). Takže vysoká nadčasovost, a to jsou v hodnocení jasně body k dobru.

Při čtení podobných literárních "skvostů" si vždy říkám, že bych mohla klidně napsat i něco vlastního...

Kniha byla často příjemně ironická k době, která ironická určitě ve skutečnosti nebyla...Klíma psát rozhodně umí, kniha je nenáročná, ale upoutá, zaujme. Jedná se o rychlé a příjemné čtení, místy vtipné.