Cesta Kryštofa Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Pecce

Tento cestopis je vyjímečný zvláště tím, v jaké době byl napsán. Obdivuji Kryštofa Haranta za jakých podmínek tuto cestu spolu se svým švagrem vykonal. Některá místa, která navštívil jsem měl tu čest navštívit i já. V roce 1598 byl svět v mnoha ohledech jiný, avšak historie se opakuje a je potřeba se z některých věcí poučit. Ač nejsem znalcem biblických příběhů, tak mě kniha velmi překvapila a některé části jsem si velmi oblíbil.

Pokud člověk nechce číst nudné učebnice dějepisu, tahle kniha mu aspoň část historie osvětlí. Ano, je tam řada nedokonalostí a dějepisáři by mě jistě hnali, ale já jsem právě díky Kožíkovým knížkám sbíral jedničky napříč literaturou, dějepisem, dějinami umění i filozofií. Doporučuju :)

Jedná se o krásně zpracovanou knihu se 103 ilustracemi a 36 dřevoryty. František Kožík není přímým autorem díla, nýbrž vytvořil přepis cestopisu Kryštofa Haranta podle vydání z roku 1854 a v úvodu zaznamenává Harantův životopis, až po jeho smrt při popravě 27 českých pánů v roce 1621. Cestu po Středozemí, Izraeli a Egyptě podnikl Kryštof Harant v roce 1598 spolu se svým švagrem Hermanem Černínem a sluhou a zní Cesta Kryštofa Haranta z Polžic a z Bezdružic a na Pecce z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a sv.Kateřiny v pusté Arábii. Kniha byla vydána v r.1608. Harant má vynikající pozorovací talent a cestu popisuje i s napínavými a vtipnými příhodami, uvádí zajímavé dobové a historické postřehy z Evropy a Blízkého východu konce 16.století s kritickým nadhledem a moudrostí. (Nutno podotknout, že cestu podnikl hlavně jako pouť po svatých místech po smrti své manželky a matky, ještě jako vyznavač katolického křesťanství, o několik let později po návratu do Čech přestoupil k protestantské víře, k čemu ho možná vedlo i jeho putování)Z předmluvy Kryštofa Haranta: "Nejistota lidského života a nestálost světového dění vede k tomu, že všem lidem, zejména výše postaveným, je užitečné znát, co se kde stalo v minulosti, ať už jde o příklady dobré nebo varovné. Kdyby nebylo paměti nebylo by zkušenosti, a tak od předků můžeme získat mnohé poučení. Sem patří také poznání, které se získá cestováním, jak potvrzují Aristoteles i Platón. Na cestách se seznámíme s cizími obyčeji, řády i mravy, poznáme umění, zvyky v oblasti obchodu i v péči o chudé, způsoby jednání mezi městy a zeměmi. Proto podnikli takové pouti mnozí muži bez ohledu na náklady i nebezpečí."
Kniha je dostupná i online v Google knihovně viz http://books.google.com/books?id=GtsGAAAAQAAJ&printsec=frontcover&dq=inauthor:"Kryštof+Harant+z+Polžic+a+Bezdružic"&hl=cs&ei=6dgVTpyMLcrA8QOMzKAO&sa=X&oi=book_result&ct=book-preview-link&resn

A audio zpracování pro Český rozhlas z archivu pořadu Toulky českou minulostí
zde: http://www.uloz.to/3901868/cesta-krystofa-haranta-rar