Stříbrné stíny

Jsem z téhle série nějaká zklamaná. Mám pocit, že Richelle nějak šlápla dost daleko od Vampýrské akademie a je to škoda. Už jsem to možná zmiňovala dříve, ale jedním z mínusů je asi hlavní hrdinka, která mě opravdu nezaujala a Adrian byl sice za dob VA okouzlující, ale to kouzlo, s kapitolami z jeho pohledu, se někam vytratilo. Bohužel se vyplnily mé předtuchy po dočtení předchozího dílu. Tenhle díl byl kapku lepší než předchozí, ale ani tak to není na famfáry. Jako by Richelle ztratila šťávu... alespoň co se týče světa Vampýrské akademie, protože ve Věku X dle mého naopak zazářila. I když byl tento díl čtivý, na druhou stranu jsem si drtivě uvědomovala, že se třičtvrtě knihy vlastně nic moc neděje a konec knihy to nedokázal zachránit a po pravdě mě ani ten neuspokojil. Sérii Pokrevní pouta už dočtu, ale je to jen abych si to nějak uzavřela, ne proto, že by se mi to skutečně líbilo.

Skvělý!
Tuhle sérii mám moc ráda. A tento konkrétní díl mi v knihovničce ležel asi 3 měsíce, protože jsem na něj neměla čas...
Jsem opravdu ráda, že jsem si ho udělala a knížku si přečetla. :)
Sydney je čím dál odvážnější a Adrian ani trochu neztrácí ze svého humoru. :3
Další díl už bude poslední... Nevím, jestli jsem připravená se s touto sérií rozloučit. :'(

http://lola-kiss.blog.cz/1501/stribrne-stiny

Pátý díl, od spin offu k Vampýrské akademii, Pokrevní pouta od Richelle Mead. Jestli se to dá něčím popsat, tak by to bylo a sakra! a tohle snad ne!. Smysl pro dramatičnost nechybí, stejně tak smysl pro humor a prostor pro fantazii.

Na začátku si říkáte, tohle je někdo schopný udělat? A odpovědí je ano. Lidé jsou toho schopní, ale přesto vás to dostane. Jedná se o literaturu pro teenagery, která zahrnuje jejich problémy a uvědomění si sebe sama. Každá kniha člověku něco dává, ale ne z každé knihy bychom si měli brát ponaučení.

Největší překvapení asi přinesl konec knihy. Předchozí končil slovy: "Proboha!" a tento končil větou: "Jak z toho ven?". Autorka popíše situace, které jsou pro postavy definitivní a život ohrožující, a pak během sekundy je do nich uvrhne. Nečekané zvraty patří mezi oblíbenou činnost, kdy autorka Richelle Mead dovede čtenáře k přesvědčení, že si nemůžou být jisti, co bude dál.

Díl Stříbrné stíny a předchozí díl Ohnivé srdce je poprvé psaný i z pohledu Adriana, další hlavní postavy, která kromě Syndey dává průchod svému pohledu. Je to zvláštní, protože v předchozích dílech, mám na mysli Sukubu i Vampýrskou akademii, k něčemu takovému nedošlo. Jestli je to dobře, asi ano, ale je to jako předzvěst, že pokračování s nimi nebude.

Sydney se dostane do nápravného střediska, které svými metodami absolutně porušuje lidská práva a svobody. Adrian se snaží pomoci, ale nakonec spadne ke starým zvykům a flámuje. Ke konci knihy se kamarádi spojí a přijdou na způsob jak dostat Sydney ven. Z Adriana nakonec vyleze pravda, že miluje Sydney, člověka. To ale není vše, protože hlavní dvě postavy mají ještě větší překvapení.

Další díl, pokračující ve vysoko nastavené laťce dílů předešlých. Začínám nabývat dojmu, že co kniha od Richelle, to perla. Miluju její postavy a to, jak je provádí jejich příběhem.