Hedvábník

Na rozdíl od konkurenční databáze knih jsou tu dosud jen pochvalné komentáře. Já to změním. Po prvním nevýrazném rozběhu série o detektivu Strikovi jsem očekával výrazné zlepšení. Nestalo se, ba naopak. Nuda se dala krájet. Prostředí literátů a nakladatelství je zcela odtržené od života obyčejných lidí, snobské a naprosto nudné. Kniha Bombyx Mori, kolem které děj běží je naprosto otřesná. Nekonečné popisování soukromí Strika a Robin mi už začalo lézt na nervy, a tyto postavy mi znechutilo. Strike se ničí tak, že v příštím díle bude řídit detektivní pátrání z kanceláře jako tlustý Nero Wolf. Otravovaly mne i trapné citáty u začátku kapitol. Jak mohla Rowling po nádherně živé sérii o Pottrovi napsat tak strnulou detektivní sérii? Měla by se vrátit k dětské literatuře. V detektivních příbězích je v současné době mnoho lepších autorů.

Byla to čistá radost - zase se ponořit do textu z pera J.K.R., dva úryvky ze začátku knihy:
Když se pustil domů ze svahu ke Smithfieldské tržnici, zvýraznila se mírná nepravidelnost jeho chůze. Hranatá hmota tržnice - obrovské viktoriánské svatyně zasvěcené masu, kam se již po staletí každý pracovní den do čtyř ráno navážely mrtvoly zvířat a pak se tam čtvrtily, porcovaly a prodávaly do řeznictví a restaurací po celém Londýně - působila v zimní tmě neproniknutelně. Strike slyšel v přítmí hlasy, vykřikované pokyny, rachot a pípání couvajících náklaďáků, ze kterých se vykládala poražená zvířata. Jakmile zabočil do Long Lane, ztratil se mezi množstvím mužů, kteří se nabalení v teplém oblečení cílevědomě věnovali svým pondělním ranním povinnostem. Pod kamenným gryfem, který držel stráž na rohu budovy tržnice, se chouili poslíčci ve výstražných reflexních vestách a ruce schované v rukavicích si zahřívali o hrníčky horkého čaje Naproti přes cestu ozařovala jako zapálený krb okolní tmu Smithfieldská kavárna, mrňavá oáza tepla a mastného jídla otevřená čtyřiadvacet hodin denně.
Tvář měl zvláštně asymetrickou, jako by mu někdo maloučko zkroutil obličej proti směru hodinových ručiček, což ho zachraňovalo před vyloženě dívčím půvabem.
A ještě jedna od konce:
Sicine subrepsti mi, atque intestina perurens
ei misero eripuisti omnia nostra bona?
Eripuisti, heu heu nostrae crudele venenum
vitae, heu heu nostrae pestis amicitiae.
Jo - a pořád se tam pije čaj.
A kapitola 44 - začíná na straně 444... :)

První příběh o Strikovi mi přišel docela ucházející. Tajně jsem doufala, že pokračování bude o něco lepší, ale opak byl pravdou. Kniha se mi četla špatně, děj byl nudný a zbytečně zdlouhavý. Celkový dojem z knihy je dost mizerný. Prostě zápletka zkomplikovaná, jak jen to jde, postavy stále stejné neměnné, příběh jako takový divný a nicneříkající.

Líbilo se mi Volání kukačky, líbil se mi tedy i Hedvábník :-) Oproti prvnímu dílu bych řekla, že ubylo dlouhých dialogů, zatraktivnilo se prostředí (spisovatelé a literární vydavatelství), dozvěděli jsme se i něco nového z osobních životů hlavních postav. Řekla bych, že J.K. Rowling přišla s úplně jiným konceptem knihy, není to rozhodně příběh v duchu Volání kukačky, opravdu byl pro mne Hedvábník velmi příjemným překvapením, a to jsem i Volání kukačky hodnotila plným počtem. Takže opět nemám co vytknout a nadále před autorkou smekám, perfektní!

Vykrajovače na Rowlingovou, fakt! Literární prostředí mi bylo o něco milejší než předchozí modelingové, přesto však zůstávají klady i zápory knihy (a spolu s tím i mé hodnocení) stejné jako v případě prvního dílu. Bavily mě postavy a jejich vztahy. Vadilo mi, že člověk neměl dostatek indicií k tomu, aby mohl odhalit vraha, pokud by neměl opravdu neskutečnou imaginaci. A pak ty detaily. To nezměrné zahlcení zbytečnými, ubíjejícími detaily... Myslím, že kdyby někdo z knihy odstranil všechny zbytečně se opakující se informace, barvy, názvy ulic a značek rozličných produktů, byla i kniha o dobrých 50 stran kratší.
Pořád na příběhu Cormorana a Robin je něco, co mě přiměje poohlédnout se po dalším dílu. A právě tohle nedefinovatelné cosi je tím jediným, co mě zatím nedonutilo se sérií seknout. Třetí díl zkusím opět jako audioknihu (myslím, že pokud bych knihu měla číst, bylo by hodnocení nižší, protože by mě nejspíš těmi detaily unudila).

Mě to baví. Jasně, celkově jsou detektivky od Rowling pomalejší, ale Cormoran a Robin mi to vykompenzují. Závěr byl na můj vkus ale dost ukvapený, celé to vyřešení případu přišlo trošku zčistajasna.

Doposloucháno a po prvním dílu určitě zklamání. Vlastně to tady nejlíp vystihuje Tyet. Krásně napsáno, ale jinak tuctová detektivka, na kterou si za pár dní už nevzpomenete. Zkusím ještě jeden díl a uvidíme.

Líbilo se mi to dost. Oproti Kukačce byl teda zločin parádně nechutnej, ale možná jsem divná, takový hnusárny v knížkách mě fakt baví :-D Už se i zlepšuju v detektivování, měla jsem pár tipů na vraha... že mi to nevyšlo, je druhá věc, ale aspoň jsem se snažila :-)

Ve světle starodávné pouliční lampy působily nástěnné malby na průčelí klubu Chelsea Art příznačně. Na duhově zbarvených stěnách uprostřed dlouhé nízké řady spořádaných bílých domů se vyjímala skrumáž cirkusových postaviček....
Druhý příběh Cormorana Strika se mi líbil o trochu více než Volání kukačky, přestože by Hedvábník "snesl" klidně o 100 (možná i 200) stran méně. Popis okolí, situací i samotných zúčastněných osob byl bravurní.
Samotná vražda byla dle mého názoru až na druhém místě (nebyla až tak podstaná a navíc byla hnusná a naaranžovaná). Autorka výborně vykreslila charaktery jednotlivých postav i s jejich "kostlivci ve skříni", kteří vyplouvají na povrch v tu příhodnou chvíli...
Tajně jsem doufala, že to Cormoran dá dohromady s Robin, ale bylo by to asi moc přímočaré. Hlavně, že se vyřešil vztah s jeho předchozí snoubenkou a pevně doufám, že o ní v dalším díle neuslyším ani slovo. Mimochodem na další díl už se moc těším a jsem zvědavá, zda autorka nepoleví.
22/2017

Jelikož mne první díl série bavil, věděla jsem, že budu chtít pokračovat. Do tohoto druhého dílu jsem se vlastně pustila docela brzo - opět v audioknižní podobě. A opět jsem vlastně spokojená, protože to byla velmi solidní detektivka.
Na to, jak je to dlouhý počin (audiokniha má nějaký 19 hodin, jestli si pamatuju dobře), tak to vlastně dost dobře odsýpá. Je fakt, že já poslouchám audioknihy ve zrychleném režimu, ale musím říct, že po dějové stránce jsem měla dojem, že to je dost svižné, plyne to hladce, pořád se tam něco děje.
Líbilo se mi, že tenhle díl je zasazený do literárního prostředí, kdy tu potkáváme nejen spisovatele, ale i nakladatele a literární redaktory, což si myslím, že pro čtenáře může být velmi lákavé prostředí. Navíc se děj točí kolem velmi kontroverzního spisovatele a ještě kontroverznější knihy, která jako by měla za cíl pozurážet co nejvíc lidí.
Zároveň se tu do nějaké míry podíváme pod pokličku Cormoranova a Robinina soukromí, které se tu trochu posouvá kupředu. Je logické, že jejich vzájemná spolupráce bude mít na to soukromí nějaký vliv - i ten samotný vztah mezi nimi se tu nějak vyvíjí, což mi přijde fajn. Mně se to tu líbilo - patří to sem, ale přitom to tu není na úkor hlavní dějové linky.
Audioknihu namluvil Petr Oliva, který se narace zhostil na výbornou, mně to v jeho podání velmi baví.
Celkově 4 hvězdy. Možná trošinku slabší, ale prostě 4 hvězdy. A do dalšího dílu se určitě časem pustím.

Pro mě lepší než první díl. Oproti prvnímu příběhu detektiva Strika je pokračování o poznání temnější a krvavější. Detektiv se tentokrát pohybuje v zákulisí knižního vydavatelství. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrah a pak jsem se chytala za hlavu (jakmile si přečtete rozuzlení, najednou je to přece naprosto jasné :). Snad budou i další knihy série alespoň stejně dobré nebo lepší.

Nemohu říci, že by mě kniha nakonec nebavila, ale mohla být o třetinu kratší. Některé pasáže jsem si říkal, že čpí svou zbytečností. Popisy míst, které s dějem nakonec vůbec nijak nesouvisí, neustálé odkazy na to, jak je Strikova noha na tom špatně. Záměr byl asi dobrý. Jen si říkám, proč vrah spáchal vraždu tak bizarním způsobem- zbytečné, překombinované.
Trochu se bojím číst třetí a ještě silnější pokračování:), ale ještě to časem risknu.

Dobrý dojem z prvního dílu nějak vymizel, zápletka nedokázala udržet pozornost čtenáře pro nekonečné vyslýchání svědků a pobíhání po městě aniž by to cokoli napovědělo.

Joanne Rowlingová, píšící detektivky pod pseudonymem Robert Galbraith, má komerční úspěch i v této oblasti. Je to první detektivka této autorky/autora, kterou jsem četla (mám ji z knihovny). Druhou (Smrtící bílá) jsem dostala jako dárek, tak se na ni chystám posléze.
Pokud to mohu shrnout několika slovy, tak Galbraith nepřináší v žánru nic nového, je to zručně napsaná, naprosto komerční, mainstreamová detektivka. I detektivka se dá napsat výtečně a tak, že daleko přesahuje meze žánru, namátkou musím zmínit třeba Thomase Perryho či Tanu French, a samozřejmě mnoho dalších, skvělých autorů.
Hedvábníka přečtete za dva dny, protože děj pěkně běží a vy jste zvědaví, to Rowlingová dobře umí. Ale za měsíc už si nevzpomenete. Ona vždycky čtivost nemusí být v přímé úměře s kvalitou, ale to víme. Zkrátka ničím nevybočující průměr.

Horší než kukačka, lepší než Ve službách zla. Tajemná kniha Bombyx mori, originální zápletka, skvělé rozuzlení, a jak už je u Roberta zvykem, spousta nudných pasáží o Strikeovi a Robin, která jsou absolutně k ničemu a mnohdy se vyplatí celé odstavce předskakovat.

Opět skvělá kniha ze série s Cormoranem a jeho asistentkou Robin. Knihu jsem zhltla během pár dní a už se nemůžu dočkat, až sáhnu po dalším díle. Tleskám

Druhá detektivka J. K. Rowlingové má v mých očích stejný nedostatek jako ta první, Kukačka. Podrobné a dokonalé popisování veškerého děje mizí ve chvíli, kdy je nám na konci knihy odhalován pachatel. Motivy jeho činů jsou vysvětlovány rychle, důkazy jsou sice pádné, na vše je pamatováno, ale i tak jsou nitky celého případu občas těžko pochopitelné. Závěrečná konfrontace zabere jen několik stran a čtenář se tak může cítit okraden.

Naprosto průměrná kniha. Ničím mě nenadchla a asi na pětisté straně, kdy se již pozvolna schylovalo k odhalení vraha, jsem se přistihla, že mi je vlastně jedno, kdo to udělal, což by se asi u detektivky stávat nemělo. Zápletka, že by snad nějaké fantaskní literární dílo mělo "odhalit" úchylky či neřesti různých postav z branže, a proto by někdo chtěl vraždit, je úplně scestná, zvlášť kdyby to opravdu měla být kniha typu Bombyx Mori. U detektiva mi navíc docela vadí, že z popisu působí jako obtloustlý padesátník, přitom je to chlápek přes třicet. A styl, kdy už hrdina ví, kdo je vrah, ale čtenáře autor nechává v napětí, ve mně tedy žádné napětí nebudil. Další díl série už nejspíš nepřečtu ani z obdivu k Harrymu Potterovi.

Nepopiratelně je zde znát vynikající vyprávěcí smysl autora/ky. Každá věta propracovaná, srozumitelná, prostředí zajímavé a perfektně vylíčené. Ale i navzdory velmi sympatickým hlavním hrdinům jakými jsou Cormoran a Robin mě příběh nudil a přišlo mi, že se tam toho zas tak moc neděje. Postrádal jsem tam ten "drive", který by mě nutil číst a číst. Určitě Hedvábníka v budoucnu číst znovu nehodlám, ale pokud bude další díl o Cormoranovi a Robin, rád si jej přečtu, protože jsou vážně sympaťáci.

Vzhledem k tomu, že mi je prostředí spisovatelů určitě bližší než prostředí modelek (kde se detektiv Strike pohyboval v předchozí Volání kukačky), bavil mě jeho případ v Hedvábníkovi ještě mnohem víc. Ostatně ona i Rowlingová, ehm pardon, vlastně Galbraith jako kdyby našel cestu, kterou se chce ve svých moderních detektivkách vydat, Hedvábník, i když je to taky ukecaná knížka o 500+ normostranách, odsýpá svižněji, bez zbytečných a rušivých odboček. Navíc novodobí Sherlock a Watson (tedy Strike a Robin) jsou dvojice, u které není potíž si je oblíbit (i když se pořád nemůžu zbavit dojmu, že tam kde je Cormoran charakterem druhý Harry Potter (tedy nejen výjimečný, ale i opuštěný), je pak Robin druhá Hermiona (nadprůměrně inteligentní, ke svému partnerovi za všech okolností loajální, přesto, i když i tady okolnosti na to sem tam narážejí, vztahové zápletce imunní). Ale to je jen takový můj malý postřeh :-) No a co dodat k zápletce, přestože je knížka vyloženě střední proud, chytne vás tak, že jí budete jen stěží odkládat. Ostatně jako všechna ostatní díla momentálně asi nejpopulárnější spisovatelky.

Robert Galbraith je prostě geniální spisovatelka. Taková jako Michelinská kuchařka - smíchá napětí, vášně, aktuální globální problémy, nenaplněnou, ale možná do budoucna naplněnou(?) lásku, přidá něco temna z nitra lidského a vzniká opět skvělá kniha, která se čte jedním dechem. Věčně zamračený Cormoran je prostě svůdný antihrdina, krásná a inteligentní Robin mu tvoří skvělého Watsona a ten její šmudla doma, ten je na zabití. Bohužel není nikdy zabit on, ale vždy někdo jiný, kolem něhož se opletou, velice chytře, sítě případu. Těším se na další díl.

S Rowlingovým Potterem jsem vyrůstala, a tak jsem se dost těšila na její další knížky. Má svůj vlastní způsob psaní. Volání kukačky se mi líbilo, ale po přečtení Hedvábníka... no nevím.. několikrát jsem se ve všech postavách ztrácela, rozuzlení zápletky na pár stránkách mi nepřišlo dostačující, když má celá kniha 500 stran. Málokdy se mi stává, že bych knihu četla déle než pár dní.

1. díl, to jest Kukačku, jsem četla přibližně před rokem a tak, když jsem viděla Hedvábníka v knihovně, řekla jsem si 'proč ne'. Já detektivky moc nečtu, ale jednou za čas je to příjemné zpestření.
Jelikož mě v prvním díle Rowlingová překvapila rozuzlením zápletky (vraha jsem fakt nečekala), hecla jsem se že tentokrát budu fakt dávat pozor a že na to přijdu! :D No... Nepřišla. :/ :D
Těším se na další díl. Snad se k němu dostanu dříve než zase za rok. :)

Dočetla jsem knihu a líbila se mi, bavilo mě to, mělo to spád, netušila jsem, že to tak dopadne, ani mě tato varianta nenapadla. Takže za mě spokojenost. Škoda, že nemám k předchozímu dílu komentář, takže si moc nevzpomínám, který díl se mi líbil více, ale myslím, že první. Každopádně vím, že po dočtení prvního jsem byla mnohem více znechucena (asi tím, kdo vraždu spáchal). Určitě si po nějaké pauze přečtu další díly.

Audio.
Autor(ka) přitvrdil(a). Zločin ve stylu severských detektivek, více akce, detektivův srdceryvný milostný život. Ujeté prostředí literátů a pseudoliterátů. V podobě audioknihy jde o perfektní poslech k nudným domácím pracím, hned mi šlo natírání plotu lépe od ruky.