Pod znamením půlměsíce
Příběhy z Evropy pod vládou islámu
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#O čom je kniha Pod znamením půlměsíce?
Román renomovaného exilového autora je projekcí stávajícího trendu ve vývoji západní, resp. evropské civilizace do období let 2049 – 2070.Civilizace, jež odvrhla své kořeny, ztratila vůli k obraně a proklamované hodnoty zbavila jejich obsahu. Děje se odehrávají v době, kdy téměř celá Evropa se nachází pod muslimskou mocí, která se však začíná drolit v důsledku vnitřních rozporů a postupného vyčerpání zdrojů vytvořených západní civilizací. Můžeme prožít paralelní a hluboce lidské příběhy utečenců z různých koutů porobené Evropy – Itálie, Čech, Pobaltí, Německa – a dobyté Izraele, křesťanů, židů, drúzů a sekulárních, kteří se nehodlají podrobit brutální moci a odcházejí zakládat ostrůvky obnovené západní civilizace, zbavené toho, co ji zahubilo. Tyto ostrůvky, ať už ve Skandinávii, švýcar¬ských alpských údolích či na Azorských ostrovech se postupně začínají propojovat. (Založil/a: Lucecita)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Tohle by mělo být v povinné školní četbě !! A přeložit do arabštiny, turčtiny a zdarma rozdávat v islámských zemích .
Výborná "postapokalyptická" kniha a velké varování, před jedním scénářem vývoje Evropy za pár let nebo desetiletí. Asi by ji mohli zdarma rozdávat poslancům Evropského parlamentu... :-). Lze ji vytknout černobílé vykreslení postav, ale předpokládám, že to autor psal z jiného důvodu, než jako psychologický nebo válečný román.
Skákaní v čase - kapitoly jdou za sebou většinou chronologicky, ale občas se některá odehrává dříve než předešlá; nemá to ale žádný jiný význam než ozvláštnit děj nebo dát čtenáři pocit, že do něčeho proniká, protože to k žádnému zajímavému pohledu na popisované děje nevede.
Technologický nevývoj - autor zcela ignoruje jakýkoliv technologický vývoj mezi dobou vzniku díla a dobou, v níž se děj odehrává; chápu, že autor nechce psát sci-fi, takže je to asi jediný způsob, jak se s problémem vyrovnat, ale když se v roce 2060 na bojišti nevyskytuje ani jeden dron, na věrohodnosti to prostě ubírá. Nemluvě o tom, že minimálně v jedné pasáži (přibližování skupinky hrdinů k frontové linii, na níž zuří boje) autor působí, že si značně naivně představuje i to, jak válka obecně vlastně funguje.
Muslimové jsou nerozlišená masa zlých, všichni ostatní jsou na 99 % dobří - toto je ona největší výtka; schematické vykreslení všech muslimů jako nerozlišené masy, které je patrné především na počátku knihy a postupně se přece jen trochu umírňuje; autor v jednom rozhovoru přiznal, že když knihu začínal před snad 7 lety psát, skutečně muslimy vnímal jako jednolitou masu, kdežto teprve vývoj následujících let mu ukázal, jaké mezi nimi panují rozbroje a rozdíly (což do knihy ve druhé části promítl). Toto prohlášení ovšem, řekněme si upřímně, o hluboké znalosti muslimského společenství, kterou se autor tak rád ohání, rozhodně nesvědčí...