Babičky: Mrtvý kuchař
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#
1. kniha v sérii Podzimní háj.
První díl detektivní trilogie, která vychází pod názvem Babičky, je ďábelsky zábavný a napínavý příběh o stáří, přátelství a životě v relativně normálním domově důchodců. (Založil/a: icekafe)
O čom je kniha Babičky: Mrtvý kuchař?
Neumíte si představit, že by mohlo v domově důchodců dojít k něčemu nezákonnému - ať už k podezřelému úmrtí, krádeži nebo obchodu s léky? Jeho devadesátileté obyvatelky Siiri, Irma a Anna-Liisa ano! Životy obyvatel soukromého domova důchodců Podzimní háj jsou většinou vyplněny nekonečně dlouho ubíhajícím časem tráveným pitím červeného vína, jízdami tramvají a pohřby. Vyšetřování náhlého úmrtí místního kuchaře však dokazuje, že je na světě i zajímavější zábava než hraní karet, umělecké a řemeslné lekce, tělocvik nebo večery s harmonikou (těch se ostatně obyvatelé domu zúčastňují jen ze soucitu se zaměstnanci).První díl detektivní trilogie, která vychází pod názvem Babičky, je ďábelsky zábavný a napínavý příběh o stáří, přátelství a životě v relativně normálním domově důchodců. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Já jsem knihu jako pohodové čtení nabuzující poklidnou atmosféru neprožívala. Naopak, byla jsem každou chvíli rozčílená, jak je život starého člověka těžký a jak se k němu my ostatní chováme. Není rozdíl mezi Finskem a námi. A konec mě taky trochu zklamal - nic se nevyřešilo, mnoho otázek zůstalo nezodpovězených. Ale hezká to knížka je, to zase ano.
Detektivka určitě ne a když už tak mírně a okrajově. Je to příběh tří babiček které žijí společně v domově důchodců Podzimní háj a zažívají různé příhody a peripetie a snaží se je vyřešit někdy až humorně. Kniha se dobře čte a je to takové pohodové čtení ,které nabudí poklidnou atmosféru. Autorka podle mě krásně popsala život starších lidí a jejich hodnoty a nahlížení na svět jejíma očima.Určitě dobré čtení když si potřebuje čtenář přečíst něco na pohodu.
Tahle nedetektivka se mi četla opravu dobře, svět stáří s jeho omezeními, ale i svobodou chvíli vzbuzoval úsměv a chvíli smutek. Autorce se podařilo vytvořit emocionálně uvěřitelnou atmosféru. Zvláštní je pro mě tempo příběhu, které bych nazvala prodlužovanou katarzí a s vyvrcholením zápletky je to vlastně jako s tím stářím. Mnohé zůstalo zamlžené, na něco se zapomnělo, ale to hlavní se vyřešilo. Potěšilo mě, že kniha konči radostí ze života nástrahám osudu navzdory.
Proč nejsem schopná to pořád dočíst? Prostředí domu pro seniory i celkový pohled na stáří a vše, co je s tím spojené, jsou opravdu zajímavé. Navíc je to i často vtipné čtení... ale prostě mě to nechytlo...
