Trůn lebek
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
4. kniha v sérii Démonský cyklus.
Trůn sestavený z lebek padlých vojevodců a démonských princů je sídlem cti a prastaré mocné magie, která drží démony v šachu.
Z tohoto trůnu chtěl Ahmann Jardir dobýt celý svět a vybudovat jednotnou armádu, která by vytáhla do boje a skoncovala s démonskou válkou jednou provždy.
Jenže Arlen Sedlák, Tetovaný, se proti tomuto plánu vzepřel. Vyzval Jardira na souboj a ten na něj musel přistoupit, aby si zachoval čest. A než aby riskoval porážku, oba je raději svrhl ze srázu, čímž obral svět o spasitele a zároveň spustil boj o následnictví, který může Svobodná města Thesy rozdělit.
Na jihu musí Jardirova první manželka Inevera najít způsob, jak zabránit synům, naným snahou uplatnit nárok na trůn, aby se navzájem zabili a zavlekli tak svůj lid do občanské války.
Na severu se Leesha Papírova a Rojer Půlručka pracně snaží sjednat mezi Angierským a Milnským vévodstvím spojenectví proti Krasijcům dřív, než bude pozdě. V této křížové palbě uvázne Laktonské vévodství – bohaté, nechráněné, zralé na dobytí.
A jadrnci mezitím stále nabírají na síle. Bez Arlena a Jardira se asi nenajde nikdo tak silný, kdo by je zastavil. O osudu obou pohřešovaných mužů možná něco ví jen Renna Sedlákova.
Jenže i ta zmizela... (Založil/a: Ciba)
O čom je kniha Trůn lebek?
Krasijský Trůn lebek zůstává prázdný.Trůn sestavený z lebek padlých vojevodců a démonských princů je sídlem cti a prastaré mocné magie, která drží démony v šachu.
Z tohoto trůnu chtěl Ahmann Jardir dobýt celý svět a vybudovat jednotnou armádu, která by vytáhla do boje a skoncovala s démonskou válkou jednou provždy.
Jenže Arlen Sedlák, Tetovaný, se proti tomuto plánu vzepřel. Vyzval Jardira na souboj a ten na něj musel přistoupit, aby si zachoval čest. A než aby riskoval porážku, oba je raději svrhl ze srázu, čímž obral svět o spasitele a zároveň spustil boj o následnictví, který může Svobodná města Thesy rozdělit.
Na jihu musí Jardirova první manželka Inevera najít způsob, jak zabránit synům, naným snahou uplatnit nárok na trůn, aby se navzájem zabili a zavlekli tak svůj lid do občanské války.
Na severu se Leesha Papírova a Rojer Půlručka pracně snaží sjednat mezi Angierským a Milnským vévodstvím spojenectví proti Krasijcům dřív, než bude pozdě. V této křížové palbě uvázne Laktonské vévodství – bohaté, nechráněné, zralé na dobytí.
A jadrnci mezitím stále nabírají na síle. Bez Arlena a Jardira se asi nenajde nikdo tak silný, kdo by je zastavil. O osudu obou pohřešovaných mužů možná něco ví jen Renna Sedlákova.
Jenže i ta zmizela... (Založil/a: Ciba)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Brett zkrátka umí! Co víc k tomu má člověk pořád ještě psát? S každým dílem dokáže člověka něčím překvapit. Ať už je to po stránce příběhu, vypravěčské nebo stylistické. I přes všechny klady, kterými kniha vládne, mi trochu vadilo rozvleklé popisování politických pletich a soubojů o moc, a to hlavně mezi Krasijci. Jakmile se děj stočil do Kotliny ke starým známým postavám, byla jsem zase spokojená. Přiznám se, že nejsem velkým zastáncem takto složité politiky ve fantasy knihách a byla to jedna z věcí, které mi vadily třeba i u Zaklínače nebo u Her o trůny. Snad je to všechno vážně potřeba pro závěrečný díl, který doufám, už bude zase plný toho klasického Brettova kouzla, surových popisů, hlavních postav a vůbec toho všeho, co jsem si tolik zamilovala v prvním díle, a jsem vážně zvědavá, čím nás nakonec autor překvapí.
Z Bretta se stává brepta. Svůj příběh boje lidí proti jadrncům stále více komplikuje a rozmělňuje o další a další postavy a zápletky. Bohužel tak činí na úkor čtivosti, protože se děj zadrhává a napětí ztrácí. Navíc se začíná opakovat, jeho stylistické obraty jsou neměnné a postupně až hloupě používané. Používá časté popisy bojů, přičemž samotné bojové umění je čím dál více nesmyslně přeháněné do neskutečnosti. Uvěřitelnost jeho příběhu pro mě stále více klesá a tím se ztrácí chuť ke čtení. Celkově je pro mě 4. díl spíše zklamáním - Brett už jen protahuje svůj úspěch z prvních dílů. Trochu se obávám, že poslední díl bude ještě horší. 60%
Konečně díl, který hodnotím plným počtem hvězdiček :) V každém předchozím dílu mi něco chybělo, nebo se mi naopak zdálo něčeho moc – ať už šlo o to, jaké dějové linii dal zrovna autor přednost, množství retrospektiv či na první pohled výplňových scén, nebo i samotných, úzkoprsých (a zabedněných) Krasijců. Trůn lebek ve mně tyto pocity nezanechal – všeho se mi zde zdálo tak akorát. Nemluvě o tom, že se konečně Brettovi podařilo to, co v žádném z předchozích dílů - rozbrečel mě! (A hned dvakrát.)
Líbí se mi, že si je jako autor plně vědom svých silných stránek a využívá je. Že příběh nedusí a nechává ho plynout tak, jak je to potřeba...
Jen nevím, jak to chce všechno ukončit v jedné knize, když to má být prý pentalogie. Nakonec to bude minimálně hexalogie (z původně plánované trilogie). :-D
Líbí se mi, že si je jako autor plně vědom svých silných stránek a využívá je. Že příběh nedusí a nechává ho plynout tak, jak je to potřeba...
Jen nevím, jak to chce všechno ukončit v jedné knize, když to má být prý pentalogie. Nakonec to bude minimálně hexalogie (z původně plánované trilogie). :-D







Na začátku se docela dlouho věnoval krasijským pletichám - a upřímně, ty mě zase tak moc nezajímají. Naopak, s každou další kapitolou jsou mi Krasijci čím dál protivnější. Také mu tím narostl počet postav, kterým se věnoval - bohužel na úkor prostoru věnovaného hlavním hrdinům.
Jakmile se děj vrátí k Arlenovi a později ke Kotliňanům, je to ten Brett, kterého mám ráda.
Celá kniha se vlastně točí kolem boje o moc a kolem boje lidí s lidmi - jadrnci jsou trochu v pozadí, jako zlo, které čeká, až se lidé pobijí mezi sebou. A to lidem vždycky šlo, takže nárůst počtu postav je s tím, jak kniha postupuje, poněkud eliminován.
Naneštěstí jsou zde i takové události (konkrétně dvě), které Brettovi NIKDY neodpustím a nezapomenu. Víc neprozradím.
Čtvrtý díl Démonského cyklu hodnotím jako zatím nejslabší (je vidět, že si autor připravuje půdu na velké finále), dávám tedy čtyři a čtvrt hvězdičky. Ale navzdory matematickým pravidlům a postupům, Bretta vždycky zaokrouhlím nahoru.