Abych přežila
Můj útěk ze Severní Koreje
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#autobiografie
#chudoba
#čína
#dálný východ
#hlad
#hladomor
#jižní korea
#kldr
#komunismus
#koreanistika
#korejská lidově demokratická republika
(Zobraziť viac 
)
#matky a dcery
#nový život
#obchod s lidmi
#odhodlání
#podle skutečné události
#rodina
#rodinná pouta
#severní korea
#totalita
#totalitní režimy
#útěk
#východní asie
#vyhrožování
(Skryť viac 
)
O čom je kniha Abych přežila?
„Poté, co jsem uprchla ze Severní Koreje, jsem s překvapení zjistila, že pestré květy a zelené jarní výhonky jsou v jiných částech světa symbolem života a obrody. V Severní Koreji je jaro časem smrti. V této roční době už nezbývají žádné zásoby potravin a farmy žádné potraviny neprodukují, protože nové plodiny se teprve sázejí. Na jaře umírá nejvíce lidí hlady. Často jsme se sestrou slýchaly lidi na ulicích, jak procházejí kolem mrtvol a s politováním mumlají: ,Škoda že nevydrželi do léta.‘ Když teď, v dubnu a květnu, cestuju po Americe a Anglii, užívám si nádherné přírody a kochám se jarními květinami. Nezapomínám ale také na doby, kdy jsem sametové zelené kopce proklínala a přála si, aby ty kytky byly z chleba nebo cukru.“Když bylo Yeonmi třináct, uprchly s matkou a sestrou ze Severní Koreje do Číny. Hnal je strach z komunistického režimu, který právě uvěznil otce rodiny, touha po svobodě, ale také obyčejný hlad. Cestou se jim však ztratila sestra a v Číně na ně čekalo kruté zklamání: Yeonmi s matkou skončily v rukou obchodníků s lidmi. Po dlouhých peripetiích se nakonec vysněné svobody přece jen dočkaly: dorazily do Jižní Korey a dokonce se zde shledaly se ztracenou sestrou. Autobiografický příběh Yeonmi Parkové je fantastickým svědectvím o síle rodinných pout a vyprávěním člověka, který touží nejen po svobodě, ale hlavně po obyčejném slušném životě bez každodenního ponižování a politického vyplachování mozků. Abych přežila je dechberoucím napínavým příběhem, ve kterém nechybí dramatické filmové scény, nečekané zvraty, ale i jemný podvratný humor. (Založil/a: Elleyne)
(Zobraziť viac )
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Pokud jde o život a útěk ze Severní Koreje, každému je už předem jasné, že to nebude procházka růžovou zahradou. Měla jsem z počátku trochu problém s tou syrovostí příběhu, kde je vše uvedeno věcně a stroze, protože jsem si už zvykla u některých historických románů na to, že i v nejtemnějších událostech dějin lze najít trochu poetičnosti a krásy. Pak jsem ale svůj názor přehodnotila, protože je jasné, že autorce šlo o to napsat přesnou a autentickou zpověď a seznámit lidi s fakty, ne o vytvoření uměleckého díla. Po dočtení knihy cítím k autorce hluboký obdiv za její práci i za to, že se rozhodla odhalit tak osobní vzpomínky, aby pomohla v boji za lidská práva, a nemůžu hodnotit jinak než nejvyšším hodnocením.
No... tak tohle byl opravdu silný příběh. Když čte člověk o válce, holocaustu a podobných zvěrstvech, je mu z toho zle, ale ví, že už se to stalo skoro dávno, byť stále nezapomenuté. Nicméně když čtete tuhle knihu, tak víte, že se to děje stále a i teď tam lidé nejspíš prožívají to, co prožívala Yeonmi. O Severní Korei má nejspíš každý člověk nějaké základní povědomí, nicméně spousta věcí pro mě byly novinkou a dost často se dostavil WTF moment. Jakože...proboha, tohle je vážně ještě ve 21.století možné? Hodně zajímavá kniha, která ve mě zanechala možná i rázem jiný pohled na nelegální imigranty...
Měla jsem období, kdy jsem četla každou vydanou knihu týkající se Severní Koree a života lidí žijících tam. Každý jeden příběh Severokorejčana, kterému se podařilo útěk ze země přežít a napsal o tom knihu, je svým originálem a přesto mají spoustu společného - chudoby, špíny, tyranie, hladu, vyhrožování skrze těch, na kterých jim záleží... Je až k neuvěření, že v dnešní době, ve 21. století, stále existuje země, která je uzavřena světu.
Kniha obsahuje velmi silný příběh, který stojí za to si přečíst. I když bylo těžké ho číst, protože to o čem autorka psala a co prožila bylo hrozně moc smutné a strašné. Líbilo se mi, že příběh byl skvěle napsaný a vypointovaný. A také se mi líbilo, že se nebála o tom co prožila, otevřeně mluvit.
