Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku?
Věděli jste o tom, že Hitler bral kokain? Nebo že Stalin vyloupil banku? Že mrtvola Charlieho Chaplina byla ukradena a zloději za ni požadovali výkupné?Giles Milton je mistrovský vypravěč historických příběhů. V poutavé próze Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku uvádí 50 těch nejbizarnějších historických „perliček“. Budete se podivovat nad příběhy, které se čtou jako fikce, a přitom jsou zcela pravdivé.
Přečtete si o Hiróovi Onodovi, japonském vojákovi, pro nějž druhá světová válka skončila až v roce 1974; o tom, jak Agatha Christie v roce 1926 na jedenáct dní záhadně zmizela; o Mallorym, který možná jako první člověk zdolal Mount Everest; nebo o tom, kdo doopravdy zabil Rasputina.
„Fascinující poznámky pod čarou z historie“, jak Milton v originále nazývá svou knihu, jsou podloženy autorovým výzkumem. Galerka špiónů, darebáků, lidojedů, dobrodruhů a otroků, která se na těchto stránkách sešla, zahrnuje dvacet století na šesti světadílech. Kniha vrhá světlo na některé z nejvykřičenějších příběhů dějin a jejich nejokázalejší a nejbarvitější postavy – zvířata nevyjímaje.
„Giles Milton je muž, který umí udělat z historie událost a nechává ji ožít… Skvělá inspirace pro všechny, kdo věří, že dějiny mohou být vzrušující a zábavné.“
The Times
„Milton má úžasný postřeh, přináší detaily, které vdechují život minulosti ve všech jejích barvách.“
The Spectactor
„Giles Milton je skutečný mistr historického vyprávění.“
Sunday Times
„Strhující, barvité příběhy, které se na vás z knihy vyvalí, jako když vysype pytel s kořistí.“
The Guardian (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Tak pro milovníky historie a zajímavostí nic objevného, plno celkem známých skutečností. Ale líbila se mi, jelikož jsem si jí mohla číst "na pokračování" v mezičase, než jsme si vybrala další knihu a nic mi neuniklo, jelikož se jedná o několik na sobě nezávislých příběhů.
Chytlavý název knihy a opravdu hodně příběhů
Zase jsem se rozhodl změnit žánr a tentokrát volba padla na literaturu faktu. Tak jsem hledal a hledal, až jsem narazil na toto dílo. Upoutalo mě svým myslím chytlavým názvem a i obálka knihy je taková zapamatovatelná, zábavná, člověka zaujme a přitom je taková jednoduchá. Následně jsem si přečetl obsah díla a řekl jsem si, že mám tedy vybráno. A jak jsem tedy byl s výběrem četby spokojen tentokrát? Jednou a dost. Na delší dobu určitě. To je má odpověď.
Čtenář se z knihy dozví hodně více či méně zajímavých informací z historie a to je určitě prima. Ostatně je to vlastně i jeden z důvodu proč tuhle knihu vůbec číst. Nechci tvrdit, že bych se při čtení jednotlivých příběhů vyloženě nudil, ale nějaká velká zábava se nekonala. Rozhodně jsem nehltal stránku za stránku a neměl ten úchvatný pocit ze čtení, které by mě doslova a do písmene pohltilo.
Tento titul jsem prostě jen obyčejně přečetl a po jeho dočtení jsem na něj až kromě této recenze ihned nadobro zapomněl. Jak jsem psal, že příběhy jsou zajímavé, tak to neplatilo u všech. Některé mi prostě zajímavé nepřišli a vlastně ani u jednoho jsem si neříkal takové to wow, no teda, páni, tak tohle jsem nečekal atd. Víceméně mám ten pocit, že bych informace z těchto příběhu krásně mohl použít, pokud bych chtěl dělat před někým chytrého. Nemyslím si však, že bych každého oslnil třeba tím, že vím o nějakém Mallorym, který byl možná první na Mount Everestu a mnohé by nezaujalo ani jedenáctidenní zmizení Agathy Christie, byť tento příběh jinak zrovna patří mezi ty, které se mi líbily nejvíce. Samotné příběhy se pak čtou velice snadno a rychle a to hlavně díky jejich velice krátkému rozsahu. Velice krátce si také užijete danou postavu, jelikož za moment se už vypráví o něčem a o někom jiném. To však vůbec nevadí. V tomhle díle nejsou postavy určené pro nějaké hlubší navázání vztahu se čtenářem a ani by to snad dost dobře nešlo. Jazyk v textu použitý je jinak takový obecný, prostý, úderný a naprosto se sem hodí. V díle pak nečekejte ani nějaké odchylky od hlavních dějů příběhů, složité zápletky. Text je jednoduše krásně přehledný. Přečtený ho pak máte raz dva. Kniha má totiž jen 183 stran a klidně by mohla být doplněna o ilustrace. Já bych se jim třeba vůbec nebránil a ani fotografie by nemusely být špatné.
Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku je kniha přečtená raz dva. Obsahuje plno zajímavých příběhů z historie, ale na zadek si z nich rozhodně nesednete. Kniha prostě nenabízí takovou tu radost ze čtení, tedy jestli víte, co tím mám vlastně na mysli. Každopádně skvěle funguje jako výplňová kniha a stejně tak i jako kniha k rychlému přečtení. Já jí pak uděluju 60 %.
Zase jsem se rozhodl změnit žánr a tentokrát volba padla na literaturu faktu. Tak jsem hledal a hledal, až jsem narazil na toto dílo. Upoutalo mě svým myslím chytlavým názvem a i obálka knihy je taková zapamatovatelná, zábavná, člověka zaujme a přitom je taková jednoduchá. Následně jsem si přečetl obsah díla a řekl jsem si, že mám tedy vybráno. A jak jsem tedy byl s výběrem četby spokojen tentokrát? Jednou a dost. Na delší dobu určitě. To je má odpověď.
Čtenář se z knihy dozví hodně více či méně zajímavých informací z historie a to je určitě prima. Ostatně je to vlastně i jeden z důvodu proč tuhle knihu vůbec číst. Nechci tvrdit, že bych se při čtení jednotlivých příběhů vyloženě nudil, ale nějaká velká zábava se nekonala. Rozhodně jsem nehltal stránku za stránku a neměl ten úchvatný pocit ze čtení, které by mě doslova a do písmene pohltilo.
Tento titul jsem prostě jen obyčejně přečetl a po jeho dočtení jsem na něj až kromě této recenze ihned nadobro zapomněl. Jak jsem psal, že příběhy jsou zajímavé, tak to neplatilo u všech. Některé mi prostě zajímavé nepřišli a vlastně ani u jednoho jsem si neříkal takové to wow, no teda, páni, tak tohle jsem nečekal atd. Víceméně mám ten pocit, že bych informace z těchto příběhu krásně mohl použít, pokud bych chtěl dělat před někým chytrého. Nemyslím si však, že bych každého oslnil třeba tím, že vím o nějakém Mallorym, který byl možná první na Mount Everestu a mnohé by nezaujalo ani jedenáctidenní zmizení Agathy Christie, byť tento příběh jinak zrovna patří mezi ty, které se mi líbily nejvíce. Samotné příběhy se pak čtou velice snadno a rychle a to hlavně díky jejich velice krátkému rozsahu. Velice krátce si také užijete danou postavu, jelikož za moment se už vypráví o něčem a o někom jiném. To však vůbec nevadí. V tomhle díle nejsou postavy určené pro nějaké hlubší navázání vztahu se čtenářem a ani by to snad dost dobře nešlo. Jazyk v textu použitý je jinak takový obecný, prostý, úderný a naprosto se sem hodí. V díle pak nečekejte ani nějaké odchylky od hlavních dějů příběhů, složité zápletky. Text je jednoduše krásně přehledný. Přečtený ho pak máte raz dva. Kniha má totiž jen 183 stran a klidně by mohla být doplněna o ilustrace. Já bych se jim třeba vůbec nebránil a ani fotografie by nemusely být špatné.
Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku je kniha přečtená raz dva. Obsahuje plno zajímavých příběhů z historie, ale na zadek si z nich rozhodně nesednete. Kniha prostě nenabízí takovou tu radost ze čtení, tedy jestli víte, co tím mám vlastně na mysli. Každopádně skvěle funguje jako výplňová kniha a stejně tak i jako kniha k rychlému přečtení. Já jí pak uděluju 60 %.
Za mňa úplná paráda. Dozvedela som veľa zaujímavostí. Bolo tam zopár takých o ktorých som už počula. Najviac ma pobavil pribeh o japonskom vojakovi. Ten bol super. Odporúčam
Kniha mě docela zklamala, čekala jsem víc. Pokud chcete nenáročnou knihu s krátkými zajímavými fakty z historie, které si budete číst před spaním nebo třeba na záchodě, můžu jí doporučit všemi deseti. Pokud se ale o daných příbězích chcete dozvědět více, tak se této knize vyhněte obloukem. Jednotlivé příběhy jsou krátké, asi tak v rozsahu časopiseckého článku, v některých případech byla délka postačující, bohužel jich bylo příliš málo. U většiny jsem si říkala, že bych chtěla rozhodně větší rozsah, přišlo mi to strašně utnuté. Kniha se může líbit některým méně znalým čtenářům.
Pro ty, co už znají něco o historii, bude kniha ztrátou času, jelikož hodně "bombastických" faktů je všeobecně známých.
Pro ty, co už znají něco o historii, bude kniha ztrátou času, jelikož hodně "bombastických" faktů je všeobecně známých.







