Barunka

Totální zklamání - moje mamina mi knihu pořád předhazovala a doporučovala jako jednu z nej dětských knih. Ale pro mě to byla hrůza - četla jsem jí dceři a musím říct, že jsem kolikrát musela přestat a konec si domyslet. Vážně asi nejsem ten pravý typ, který bude dětem číst o tom, jak byli lidé hloupí, když vvěřili v pověry, dodržovali je a vůbec byli celí neznalí. Vysvětlování škodlivosti kapitalismu mi přijde pro děti dost zcestné.... holt Zápotocký se nezapře :) Pro mě rozhodně ne.

Barunku jsem četla jako malá holka s maminkou a mám na to čtení jen samé příjemné vzpomínky. Kniha popisuje jak se žilo na vsi, jak se slavily různé svátky, jak k sobě měli lidi blíž. A nejen k sobě, ale i k přírodě. Všechno bylo takové "čisté" a nezkažené... Jen se bojím, že dnešním dětem budou v knize chybět telefony, PC, tablety a jiné věci...

Jedna z asi nejvíce haňených knih, mě se ale líbila. Měla jsem ji půjčenou od spolužáka asi ve třetí třídě, kdy jsem se soustředila hlavně na děj a to kolem mě nezajímalo. A děj hodnotím dobře, i způsob psaní se mi líbil.

Barunka byla snad první knížkou, kterou jsem jako holka přečetla a dodnes si ji pamatuji. Je v ní obsažen celý rok na malé vesničce v Pošumaví od jara až do zimy, vyprávěním o děvčátku Barunce a její rodině a o jejím životě v chudé chaloupce. Autor v ní zobrazil venkovské zvyky, které v té době (konec 19.století) všude panovaly, jako např. zvyky vánoční a velikonoční (svěcení kočiček, stavění Betléma, stráž v kostelíku u hrobu Krista, vynášení zimy apod.)Moc se mi líbilo romantické vyobrazení pošumavského kraje, protože Klatovy a jejich okolí důvěrně znám.