Sova
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
2. kniha v sérii Holger Munch a Mia Krügerová.
(Zobraziť viac O čom je kniha Sova?
V lese kousek od Osla je v podivném hnízdě ze sovího peří nalezeno tělo sedmnáctileté dívky, jež se před tím ztratila z domova pro problémovou mládež. Případem se začne zabývat zkušený detektiv Holger Munch se svým týmem. Vyšetřování pro nedostatek stop začíná váznout na mrtvém bodě, ale pak IT odborníkovi z oddělení vražd záhadný hecker pošle nahrávku, jež odhalí znepokojivé podrobnosti o osudu zabité dívky; ve filmu se na okraji mihne silueta vraha převlečeného za sovu, nočního dravce symbolizujícího smrt... A patrání se roztočí na plné obrátky. Sova opět přináší promyšlenou, napínavou zápletku a proniká hluboko pod povrch lidské mysli stejně jako první Bjorkův román V lese visí anděl. Zároveň se v ní noříme hlouběji do soukromí detektivů Holgera Muncha a Mii Krügerové, které si díky veleúspěšnému prvnímu dílu řady již oblíbili čtenáři v řadě zemí. Spolu s tím, jak se snaží co nejrychleji rozlousknout zapeklitý případ a zastavit brutálního vraha, se oba vyšetřovatelé musí porovnat i s řadou výzev, které před ně staví jejich osobní životy. (Založil/a: icekafe)
)
(Zobraziť ukážku
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Obsahuje spoiler
Druhý případ Munche a Mii se mi líbil o trochu víc nežli ten první, i když rysy obou případů mi přijdou hodně podobné. Sice mi přijde, že v příběhu hodně hraje roli taková ta nemastná neslaná omáčka vnitřních pocitů, dojmů a obav, ale jinak zápletka je docela zajímavá, byť není zcela originální. Také oceňuji fakt, že ne každá kniha musí končit šťastně, což se vidí málokdy. Mínusové body uděluji za opětovné zatažení Munchovy rodiny do případu a také za nevyrovnanou Miu, která je zaslepená alkoholem a léky, takže v počátku vyšetřování se kvůli ní policie potácí odnikud nikam.
Druhý případ Munche a Mii se mi líbil o trochu víc nežli ten první, i když rysy obou případů mi přijdou hodně podobné. Sice mi přijde, že v příběhu hodně hraje roli taková ta nemastná neslaná omáčka vnitřních pocitů, dojmů a obav, ale jinak zápletka je docela zajímavá, byť není zcela originální. Také oceňuji fakt, že ne každá kniha musí končit šťastně, což se vidí málokdy. Mínusové body uděluji za opětovné zatažení Munchovy rodiny do případu a také za nevyrovnanou Miu, která je zaslepená alkoholem a léky, takže v počátku vyšetřování se kvůli ní policie potácí odnikud nikam.
První díl jsem hodnotila na plný počet, Sově jednu hvězdu uberu. Nicméně se mi kniha líbila, byla čtivá, na straně 268 mě "dostaly" dvě věty:
Isabela Jungová.
Miriam Munchová.
To bylo panečku napětí. Od té doby se příběh "valil" jak těžkotonážní střela (jestli něco takového skutečně existuje...). Holger Munch je sympaťák, Mia Krugerová mě trochu štve (i přes to co zažila), ale dohromady se doplňují jak oheň a voda...
68/2018
Isabela Jungová.
Miriam Munchová.
To bylo panečku napětí. Od té doby se příběh "valil" jak těžkotonážní střela (jestli něco takového skutečně existuje...). Holger Munch je sympaťák, Mia Krugerová mě trochu štve (i přes to co zažila), ale dohromady se doplňují jak oheň a voda...
68/2018
Abych se přiznala, po přečtení jsem byla z knihy trochu rozpačitá a dlouho jsem přemýšlela o tom, jestli se mi kniha vlastně líbila, nebo ne. Nakonec hodnotím jako lepší průměr, ale v rámci Bjørkových děl ji bohužel vidím jako tu slabší.
Některé pasáže mi bohužel přišly jako přes kopírák (ve srovnání s knihou V lese visí anděl) - skoro to bylo až rušivé. U některých motivů mi tu také připadalo, jako by autor tak trochu vykrádal sám sebe.
Každopádně tu vidím i pozitiva - i v Sově se Bjørkovi podařilo vytvořit skvělou atmosféru – syrovou, suchou, temnou, místy skoro až neosobní. Možná to zde nebylo tak intenzivní jako v předchozím díle, nicméně i tak jsem si to užívala v plné míře. Bjørkův styl psaní je lehký, příběh umí výborně vystavět, veškeré informace vám odkrývá postupně a přesně ve chvíli, kdy je potřebujete vědět.
Za mne tedy lepší průměr.
Některé pasáže mi bohužel přišly jako přes kopírák (ve srovnání s knihou V lese visí anděl) - skoro to bylo až rušivé. U některých motivů mi tu také připadalo, jako by autor tak trochu vykrádal sám sebe.
Každopádně tu vidím i pozitiva - i v Sově se Bjørkovi podařilo vytvořit skvělou atmosféru – syrovou, suchou, temnou, místy skoro až neosobní. Možná to zde nebylo tak intenzivní jako v předchozím díle, nicméně i tak jsem si to užívala v plné míře. Bjørkův styl psaní je lehký, příběh umí výborně vystavět, veškeré informace vám odkrývá postupně a přesně ve chvíli, kdy je potřebujete vědět.
Za mne tedy lepší průměr.




)


Začalo to docela slibně. Příběh se rozjíždí, je objeveno tělo zavražděné dívky uložené v kruhu z peří... je to čtivé. Ale to je tak všechno.
Celý ten případ je jaksi postavený na hlavu. Pachatel nedával vůbec smysl, i když jistou motivaci asi měl. Spousta věcí zůstává nevysvětlená, ba přímo odfláknutá.
Co mě ale opravdu štvalo, byli vyšetřovatelé.
Munch se ani v nejmenším nevyznamenal - pořád jen kouřil nebo byl unavený anebo byl unavený a tak kouřil. A abych nezapomněla, "potácel se". A když šlo opravdu do tuhého, vůbec nevěděl, která bije.
Ostatní vyšetřovatelé vypadají jak parta zelenáčů, kteří se pozvrací u filmové nahrávky, přestože na ní nic tak hrozného není.
Ale co mi nejvíc hýbalo žlučí, byla Mia. Její sebevražedné tendence jsou otravné, zvláště když se na každé druhé stránce opakují jako kolovrátek pořád a pořád dokola. Když se dostane k nějakým informacím, nedá si je vůbec dohromady. Podezřívá lidi, kteří si to nezaslouží, a když konečně na něco přijde, v podstatě o to náhodou zakopne. A taky se "potácí". Vůbec by mi nevadilo, kdyby ty prášky konečně spolykala. Vlastně by to byla úleva.
A opět totéž, co mi u detektivek pije krev. Když je potřeba mobil, buď není signál nebo ho ten druhý má vypnutý. Copak si v dnešní době někdo vypíná mobil? A obzvláště vyšetřovatelé ponoření do případu vraždy? Dovolte, abych se zasmála.
Jestli bude nějaký další díl, číst ho nehodlám.