Po práci legraci

Úsměvný slovník hovorového výraziva z dob totality. Mile mě překvapilo, kolik slovíček a spojení se doteď používá. Zajímavé pak bylo dozvědět se, jak tato hesla vznikla a jaký měly ve své době význam. A proto je dle mého názoru třeba oprášit některé frky z LATRIN-PRESSu a aktualizovat nástěnku na hajzlech v práci, nejlépe o MALÉ SOBOTĚ :-P

Vtipná kniha o době komunismu, u které Vám místy ztuhne úsměv na tváři, protože přesně jak je psáno v předmluvě, malý český člověk sice bojuje s útlakem pomocí humoru a lidové tvořivosti, ale tahle kapitola našich dějin občas zas tak vtipná nebyla... Obsahuje extrémně sprosté básničky, písničky, známá i neznámá lidová hesla, zparodované fráze a zkomolená jména a zároveň také hodně informací z naší historie, o kterých jste možná nevěděli. Forma útržků a úryvků se čte překvapivě dobře, protože můžete začít číst třeba uprostřed, přeskakovat stránky a na výsledek to nemá vliv. Samotnou mě překvapilo, jak moc jsem knihu hltala, až jsem jí nakonec přečetla celou. Na místo vtipů jsem ale pátrala spíš po vážnějších událostech dějin a průběžně je dohledávala na internetu. Nakonec se pro mě tato kniha stala startovním můstkem k pátrání v minulosti a skvělou učebnicí dějepisu. V knize jsem našla vysvětlení mnoha hesel, která znám z dětství a jejichž původ by mi nadále unikal. Je fascinující (a zároveň trochu smutné, pokud porovnáte tehdejší situaci se současnou), kolik hesel zejména o práci a pracovní morálce se přeneslo do současné doby.

Jů a Hele: "Kamarádi, máme Vás rádi, dívejte se na nás a hlavně nechoďte za maminkou do ložnice" Musím potvrdit, že to v mém případě zafungovalo dokonale :).

Zábavná a zároveň velmi podnětná knížka, která umožňuje nahlédnout na život v minulém režimu z docela nové (nikoli nevýznamné) perspektivy.

Asi jsem od toho očekával více. Abecední řazení v podobě hesel mi nepřijde dvakrát funkční. Polovinu věcí jsem znal a z toho zbytku jsem se jen párkrát nad něčím zasmál. Lidová tvořivost tehdy i dnes povětšinou funguje ve stylu „co je sprosté, to je vtipné“, což podle mne není pravda. Mám tedy postupovat dle sešitového hesla „Až dosloužím, chci do sběru!“?