Vombat Jirka

Krásná roztomilá knížka. O knize vím díky mámě, která učí ve školce a byli s dětma v knihovně a paní knihovnice jim z ní předčítala. Máma mi o tom vyprávěla a mě ta kniha zaujala, že jsem ji chtěla. Tak mi ji maminka koupila k narozeninám. Děti zatim nemám, dítě je "na cestě", ale těším se že budu předčítat a třeba zaujme, třeba ne, kdoví, to nechám osudu :)

Roztomilý obrázky nemůžou zachránit chabej, natož škodící obsah. Dominika už to celkem vystihla. Táta řekne vombatoj, že může jít s ním, až se vykadí. Vombatoj se ale nechce. Tak tam sedí, nebo vlastně spíš nesedí, na nočníku dělá různý alotria - to má bejt jakože legrace, ale asi to není úplně to, co bych dítěti chtěla ukazovat, že tohle přesně dělat s nočníkem nemá. Nevim, jestli to byl záměr, ale dvě zvířata vombatoj poraděj, ať se jednak proběhne, a druhak dost napije, což je vlastně dobrý ke správnýmu fungování vylučovací soustavy, že, takže jako dejme tomu. Ale třetí zvíře vombatoj poradí, ať tlačí. Aha, a takhle se jako učí dítě na nočník, že má tlačit? Má tlačit tak, že mu vylezou oči z důlků - protože to přesně se v knize píše? Bože, to snad nemyslíte vážně, tohle dát do dětský knihy. V tu chvíli přijde táta a ptá se ho, proč tak poulí očima, načež vombat na to, že tlačí bobek, ale nejde to. A táta mu řekne, že jestli tam bude takhle dlouho sedět, tak přijde tasmánskej čert a kousne ho. A vombat co? Vombat se z toho pos... a jelikož zcela náhodou zrovna sedí na nočníku, tak se zadaří to, co mu trapně nařídili.
Rodiče chtěj po vombatoj nesmyslnou věc. Svýho dosáhnou tím, že dítě vyděsej. Krom toho kniha navádí k jednak blbýmu a druhak k nezdravýmu chování.
Tohle bych fakt nečetla dítěti, kterýho teprv čeká zdolání mety zvaný nočník. A snad ani žádnýmu jinýmu dítěti, protože chování dospělejch je tam na facku, absolutně nerespektující a vyloženě hloupý.

Je to celkem roztomilá knížka, ale ani mě se úplně nelíbí představa, že bych měla vyhrožovat kvůli bobku. Tak jsem aspoň dceři ukazovala, jak se na nočníku nesedí.

Dlouhé sezení na nočníku samo o sobě nemusí k ničemu vést. Na druhou stranu je na nočníku dítko třeba zklidnit a nějakou chvíli nechat. Příběh o vombatím klukovi, ktery se také potýká s nočníkem, není na nočníkový sedánek špatný. Jen tedy na knižním veletrhu ke knížkám vystavit nočník byl nápad za dolary, protože to jistě nejen nás ale i další rodiče postavilo před úkol potomkovi vysvětlit, že na TENHLE! nočník se e-e nedělá.

Obsahuje spoiler Krásně ilustrovaná knížka, ale příběh je tedy dost divný. Malý vombat dostane příkazem, aby se vykakal. Sedí na nočníku a pořád nic, kakat mu nejde, ale hrát si jít nemůže, dokud neudělá hovínko. A jak se mu to nakonec povede? Že mu táta pohrozí čertem. Takhle přece nechceme děti učit na nočník! Vyhrožovat a strašit. Navíc myslím, že by to nefungovalo, z toho je akorát tak zácpa.