Měsíc je drsná milenka


Všetky obaly
O čom je kniha Měsíc je drsná milenka?
Povstání na Měsíci řízené oživlým počítačem dle pravidel přísně konspirativních. Autor je však Robert A. Heinlein. Takže cílem vzpoury není svržení „zlých kapitalistů", nýbrž nastolení pravidel volného obchodu mezi kolonií na Měsíci a mateřskou Zemí.Brilantně napsaná kniha staví na motivech, které Heinleina učinily patrně nejslavnějším kultovním autorem science fiction literatury. Život pojímaný jako drsná hra s nejistým koncem. Válka svobodného individua proti byrokratické tuposti. Právo každého jedince uspořádat si své záležitosti, jak se mu zlíbí. Heinleinovi hrdinové nejsou supermani. Jsou to lidé, kteří si váží sama sebe, nebojí se a dokážou rychle reagovat i na ty nejméně předvídatelné okolnosti. Přičemž neztrácejí nadhled a smysl pro humor.
Počítač, který se najednou polidští, je pro znalce fantastické literatury obehranou písničkou. Heinlein však jediný počítač zlidštil se vším všudy. Nestává se monstrem, ať už ničícím nebo trpícím. Superpočítač Mike si začne uvědomovat sama sebe ve chvíli, kdy pocítí neodolatelnou potřebu vtipkovat. Záhy zatouží po přátelích a komunikaci. Rodí se v něm duše, s tím, co je na ní krásné, směšné a odpudivé. Nebabrá se však ve své podivné existenci. Přemýšlí a jedná.
Touha být lidmi se vším rizikem je vlastní i lunárním vzbouřencům. Potomci doživotních trestanců jsou sice odsouzeni žít na Měsíci, nechtějí však žít v závislé kolonii, nýbrž ve svobodné zemi. Má to být republika? Nebo snad království? Nikdo za ně nic nevymyslí. Každá chyba se vymstí. A navíc mocná Země nechce zpočátku o dohodě ani slyšet. Luňané, přivyklí tvrdým podmínkám, se však pouštějí do každého boje, kde je šance na úspěch lepší než jedna ku deseti. (Založil/a: icekafe)
(Zobraziť viac
)

Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie

Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre






Na jednu stranu mě román ničím novým neohromil, na druhou byl dobře napsaný. O nastolení diktatury určitých superstátů, zemí ožebračující injinou bylo ve dvacátém století napsáno dost počínaje 1984 Ericem Blairem (G. Orwellem), Kurtem Vonnegutem - Mechanické piáno; Karin Boyeovou - Kollokain; a některými romány Stanislawa Lema nebo Roberta Sheckleyho a jiných. Když jsem se nad přečteným románem zamyslel, Heinlein spíš popisoval dobu, dobu nezávislosti Spojených států sepjatým 4. červencem. Každopádně se jedná o politickou sci-fi, odehrávající se na Měsíci. Píše o problémech, se kterými se zdejší obyvatelé musí dennodenně vyrovnávat a spousta si na ně zvykla jako Japonci nebo Kaliforňané na častá zemětřesení v blízkosti zlomu, kde se podsouvajíc dvě tektonické litosferické desky, ale i o tom, že lidi v jádru nelze změnit třeba nastolit anarchistickou společnost bez vládních autorit - ono by to šlo, ale lidé by se museli držet svých původních myšlenek a zbavit se kolegů, kteří by rádi nastolili stará pozemská pravidla, aby mohli zbohatnout. Nejde jen o nezávislost, ale o lidskou populaci samotnou. Je to samozřejmě napsané jiným stylem čtivým bez zdlouhavých nudných popisných pasáží, jak je u Heinleina zvykem, ale s něčím novým tímto románem do skupiny sci-fi nepřišel, jenom jinak napsal.
Základní premisou je boj za nezávislost a R. A. Heinlein dokáže velmi záhy ve čtenáři vzbudit sympatie k vykořisťovaným Měsíčňanům. Příběh svižně plyne a těží z originálních popisů fungování měsíční společnosti, což neobnáší jen boj o přežití, ale i polygamii.
Špatně napsané to není, ale jak píše tequila - ta politická rovina mi tam nesedí, zvlášt, když mám alergickou reakci na slovo soudruh. A těmi se to tam jenom hemží... Kniha by mohla mít podtitul ...aneb jak se dělá revoluce.
Taky mi vadila postava profesora, vždycky perfektně ví, co a jak dělat a nejvíc jak manipulovat s lidmi.
Druhá polovina knihy, kdy Luna válčí se Zemí,se mi líbila víc.
Taky mi vadila postava profesora, vždycky perfektně ví, co a jak dělat a nejvíc jak manipulovat s lidmi.
Druhá polovina knihy, kdy Luna válčí se Zemí,se mi líbila víc.
Pár faktů:
1 ) Kniha si velmi dobře drží vypovídací hodnotu - navzdory faktu, že byla publikována v roce 1965.
2) Příběh je nuda a charaktery jsou, mimo Mikea, naprosto nezajímavé.
3) Se sci-fi jako takovou to, mimo tematiku AI a samotného Měsíce, nemá zas až tolik společného. Je tu očividný pokus o skloubení sci-fi a politicky orientované literatury, jehož výstupem je spíš Machiavelli ve skafandru než něco jako je třeba Duna.
1 ) Kniha si velmi dobře drží vypovídací hodnotu - navzdory faktu, že byla publikována v roce 1965.
2) Příběh je nuda a charaktery jsou, mimo Mikea, naprosto nezajímavé.
3) Se sci-fi jako takovou to, mimo tematiku AI a samotného Měsíce, nemá zas až tolik společného. Je tu očividný pokus o skloubení sci-fi a politicky orientované literatury, jehož výstupem je spíš Machiavelli ve skafandru než něco jako je třeba Duna.