Kafkův pavilon
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#alternativní historie
#alternativní realita
#antiutopie
#dystopie
#nacismus
#severská literatura
#totalita
#život spisovatele
O čom je kniha Kafkův pavilon?
Po Hitlerově vítězství ve druhé světové válce je Švédsko vazalským nacistickým státem. "Obyčejní lidé" si více méně spokojeně žijí své obyčejné životy, "krátkolebí", odsouzení k vymizení z genetického dědictví, živoří v ghettech a spisovatelé se musí rozhodnout - budou sloužit novému Švédsku? Délka jejich pobytu v této uzavřené „spisovatelské kolonii“ záleží výhradně na tom, jak ochotně a kvalitně poslouží režimu. Román z žánru alternativní historie se zabývá otázkami osobní zodpovědnosti, svobody, mezilidských vztahů i (spásné?) síly literatury a kultury obecně. Můžeme v něm najít paralely jak k minulosti (nabízí se mj. i československé období normalizace), tak k současné situaci v Evropě. Protože sklouznout ke společnosti, kde jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější, je tak snadné. (Založil/a: terkafiserka)
(Zobraziť viac 
)
)
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
Téma mě velmi zaujalo, ale bohužel byla kniha nakonec nudná... Hodně nudná... Škoda, nevyužitý potenciál.
Kafkův pavilon je kniha, kterou jsem v knihkupectví několikrát vzala do rukou a opět ji vrátila zpět na hromadu k ostatním. Příčinou váhání byla nejspíš nejistota, způsobená anotací. Z nějakého důvodu pro mě nebyla jednoznačná, což mi v tu chvíli zkrátka vadilo. S velkou úlevou mohu potvrdit, že se tato kniha po přečtení ihned stala jednou z mých nejoblíbenějších. Typově, ne však tematicky, bych ji přiřadila ke společenskému románu
J. M. Guenasii - Klub nenapravitelných optimistů.
Samuelssonův román se odehrává ve Švédsku a ústřední postavou je tu spisovatel Stigg (Sigvard) Eriksson. Příběh tvoří dvě dějové linie. První z nich nás zavadí do roku 1976, kdy je Sigge mužem ve středních letech a zavedeným švédským spisovatelem, jehož knihy budí u široké veřejnosti nemalý ohlas. Je však plný rozporů, které vyvolávají vzpomínky na krutou minulost, jež ho donutila, aby se přiklonil na stranu nacismu.
V rámci druhé linie sledujeme osudy hlavního hrdiny, coby mladého, nadějného spisovatele generace čtyřicátých let minulého století. Sigge je, spolu s několika dalšími přáteli, členem skupiny Hřbitov slov. Jsou protinacistického zaměření, tajně mezi lidmi šíří protirežimní letáky, sdružují tzv. zakázané knihy a snaží se tak vyjádřit ostrý nesouhlas s Hitlerovou propagandou.
Sigge se poprvé doopravdy zamiluje. Nina je dívkou, Židovkou, která pomáhá přežít skrývaným švédským židům a zároveň členkou protinacistického dívčího spolku. Jejich cesty se kříží a opět rozcházejí, protože Nina nechce ohrozit Siggeho existenci. Ten se začne o svůj život bát ve chvíli, kdy tajná policie začne podnikat razie a vyhledávat nejen švédské Židy, ale taktéž i členy tajných spolků. Na svém útěku je zatčen a odveden do věznice T-gatan, kde je vyslýchán a krutě mučen.
Vysvobození přichází ve chvíli, kdy je převezen do věznice v Langholmenu a posléze "ubytován" v Kafkově pavilonu, jehož cílem je vychovat spisovatele, loajální a podporující Hitlerův režim. V tu chvíli se Sigge ocitá na životní křižovatce. A touha po svobodě je skutečně veliká...
Touha, odvaha, láska, strach, víra a naděje. To vše a ještě mnohem víc najdete na stránkách Samuelssonova románu.
Musím se přiznat, že mě kniha doslova nadchla. Nejde o "jednohubku", kterou byste přečetli na jeden zátah, ale příběh s hlubším významem. Autor vás provede určitým úsekem švédských dějin, dopřeje vám prostor pro vlastní fantazii a krok za krokem vás vtáhne do děje. Díky pečlivému vykreslení prostředí se vám s příběhem podaří snadněji splynout a umožní lépe pochopit myšlení a jednání jednotlivých postav v konkrétních situacích.
Závěrem mohu snad už jen říct, že pokud máte chuť na společenský román, odehrávající se na pozadí druhé světové války, náročnější, ale dobře napsaný a čtivý, pak se po Kafkově pavilonu rozhodně nebojte sáhnout.
J. M. Guenasii - Klub nenapravitelných optimistů.
Samuelssonův román se odehrává ve Švédsku a ústřední postavou je tu spisovatel Stigg (Sigvard) Eriksson. Příběh tvoří dvě dějové linie. První z nich nás zavadí do roku 1976, kdy je Sigge mužem ve středních letech a zavedeným švédským spisovatelem, jehož knihy budí u široké veřejnosti nemalý ohlas. Je však plný rozporů, které vyvolávají vzpomínky na krutou minulost, jež ho donutila, aby se přiklonil na stranu nacismu.
V rámci druhé linie sledujeme osudy hlavního hrdiny, coby mladého, nadějného spisovatele generace čtyřicátých let minulého století. Sigge je, spolu s několika dalšími přáteli, členem skupiny Hřbitov slov. Jsou protinacistického zaměření, tajně mezi lidmi šíří protirežimní letáky, sdružují tzv. zakázané knihy a snaží se tak vyjádřit ostrý nesouhlas s Hitlerovou propagandou.
Sigge se poprvé doopravdy zamiluje. Nina je dívkou, Židovkou, která pomáhá přežít skrývaným švédským židům a zároveň členkou protinacistického dívčího spolku. Jejich cesty se kříží a opět rozcházejí, protože Nina nechce ohrozit Siggeho existenci. Ten se začne o svůj život bát ve chvíli, kdy tajná policie začne podnikat razie a vyhledávat nejen švédské Židy, ale taktéž i členy tajných spolků. Na svém útěku je zatčen a odveden do věznice T-gatan, kde je vyslýchán a krutě mučen.
Vysvobození přichází ve chvíli, kdy je převezen do věznice v Langholmenu a posléze "ubytován" v Kafkově pavilonu, jehož cílem je vychovat spisovatele, loajální a podporující Hitlerův režim. V tu chvíli se Sigge ocitá na životní křižovatce. A touha po svobodě je skutečně veliká...
Touha, odvaha, láska, strach, víra a naděje. To vše a ještě mnohem víc najdete na stránkách Samuelssonova románu.
Musím se přiznat, že mě kniha doslova nadchla. Nejde o "jednohubku", kterou byste přečetli na jeden zátah, ale příběh s hlubším významem. Autor vás provede určitým úsekem švédských dějin, dopřeje vám prostor pro vlastní fantazii a krok za krokem vás vtáhne do děje. Díky pečlivému vykreslení prostředí se vám s příběhem podaří snadněji splynout a umožní lépe pochopit myšlení a jednání jednotlivých postav v konkrétních situacích.
Závěrem mohu snad už jen říct, že pokud máte chuť na společenský román, odehrávající se na pozadí druhé světové války, náročnější, ale dobře napsaný a čtivý, pak se po Kafkově pavilonu rozhodně nebojte sáhnout.
