Alias Grace
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
#audioknihy
#chtíč
#hypnóza
#květiny
#lidská psychika
#lidské chování
#násilí
#podle skutečné události
#přátelství
#psychiatrie
#psychologická analýza
(Zobraziť viac 
)
#rozdvojená osobnost
#služebná
#smrt
#somnambulismus
#strach
#vášeň
#vězení
#věznění
#viktoriánské období
#vraždy
#zfilmované
(Skryť viac 
)
O čom je kniha Alias Grace?
Historický román Alias Grace je založen na skutečných událostech, vraždách Thomase Kinneara a Nancy Montgomeryové, z nichž byla obviněna mladičká služebná Grace Marksová a sluha James McDermott. Za mladou Grace, trpící ztrátou paměti, přijíždí do věznice po deseti letech mladý psychiatr Simon Jordan, aby se v ní pokusil vzkřísit pohřbené vzpomínky a zjistil, jestli zločin skutečně spáchala. Během dlouhých rozhovorů hledá cestu do její paměti skrz sny a dotazy na dětství strávené v Irsku, odkud se celá rodina přesunula do Kanady za lepším životem. Přes původně čistě profesionální zájem o Gracin případ se postupně zaplétá do jejího příběhu. Gracino vyprávění i Jordanovy životní peripetie se odehrávají v kulisách Kanady první poloviny 19. století. Propracovaný historický román patří mezi nejdůležitější a nejčtenější díla Margaret Atwoodové – v roce 2017 podle něj natočila společnost Netflix oceňovaný televizní seriál. (Založil/a: colore) )
Štatistiky
Vydanie
Kniha (1)
Komentáre
O tom zda je či není Grace vražedkyně, jsem pochybovala po celou knihu. A to i přesto, že je Grace jedním z vypravěčů příběhu. Grace totiž částečně ztratila paměť a z doby, kdy se vraždy odehrály, si pamatuje jen malé kousky. K objasnění viny či nevinny nepřispívá ani Gracin způsob vyprávění, občas v něm probleskne ironická poznámka, která dává tušit, že Grace není tak úplně prostá a dobře si uvědomuje, co chce její posluchač slyšet. Nejednoznačnost hrdinky se odráží i v jejím posluchači. Grace na začátku příběhu působí jako prostá a jednoduchá dívka, postupem děje se ale její charakter vybarvuje a zakaluje. Simon je na počátku příběhu přímý a jednoznačný, i jeho charakter se vybarvuje a to spíše do negativních barev.
Další "atwoodovka" přečtená. Musím říci, že jsem ji četl dlouho, ale užíval jsem si to. Místy víc, jindy méně, ale každopádně se autorce povedlo zachytit život v polovině 19. století a dát mu ráz jakési skutečnosti. Nahlížíme do světa vězení, psychických poruch vnímaných tehdejšíma očima, seznámíme se s myšlenkami krásné Grace. Román není pro čtenáře, který hledá rychlý a akční příběh. Tohle je příběh lidské mysli.
Ráda čtu o době kdy dámy nosily krinolíny a korzety, lovily zajištěné muže a předváděly svou vzdělanost v salonech svých přítelkyň. Ale nejsem takový prosťáček abych si myslela že tak žili všichni. A toto je příběh který vypráví o dívce která se nenarodila se zlatou lžící v ústech a neměla příliš na vybranou jak svůj život prožije.
Margaret Atwood v doslovu píše že se inspirovala skutečnými postavami. Dala postavám jména aktérů té události, prostudovala zápisy výslechů ale to je tak všechno. Vlastní děj románu je skvělá fantazie do které jsem se s chutí pustila, trochu mě vadilo že Grace při rozhovoru s doktorem Jordanem, mluví jako kniha, vyjadřuje se poeticky a s takovou dávkou slovní zásoby kterou by ji mohl závidět leckterý literát, což příliš nesedí k dívčině, která nikdy nechodila do školy a od patnácti let sloužila v kuchyni. Ale to je jenom malá muška která nijak nenarušuje skvělý příběh.
Margaret Atwood v doslovu píše že se inspirovala skutečnými postavami. Dala postavám jména aktérů té události, prostudovala zápisy výslechů ale to je tak všechno. Vlastní děj románu je skvělá fantazie do které jsem se s chutí pustila, trochu mě vadilo že Grace při rozhovoru s doktorem Jordanem, mluví jako kniha, vyjadřuje se poeticky a s takovou dávkou slovní zásoby kterou by ji mohl závidět leckterý literát, což příliš nesedí k dívčině, která nikdy nechodila do školy a od patnácti let sloužila v kuchyni. Ale to je jenom malá muška která nijak nenarušuje skvělý příběh.
Atwoodová ve své nejlepší formě aneb sice ne jak to bylo doopravdy, ale jak by to být klidně mohlo, a nebo taky ne. Rozhodně sonda do společnosti 19. století se vším pokrytectvím, prudérností, třídním systémem, alkoholismem atd. Úplnou náhodou jsem před Grace četla Barvu mléka, jejíž námět je velmi podobný a ze stejného období. Původně jsem chtěla porovnávat, ale ono o to vůbec nejde. Každá z těch knih je úplně jiná a obě jsou skvělé.
Dost dlouho mi trvalo, než mi došlo, co znamenají názvy kapitol s těmi čtvercovými obrázky, a když mi to konečně docvaklo, prošla jsem si je všechny znovu. To byl takový bonus. Kniha byla nezapomenutelná.
Dost dlouho mi trvalo, než mi došlo, co znamenají názvy kapitol s těmi čtvercovými obrázky, a když mi to konečně docvaklo, prošla jsem si je všechny znovu. To byl takový bonus. Kniha byla nezapomenutelná.
