Naše příjmení
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
O čom je kniha Naše příjmení?
Slovník „Naše příjmení“ obsahuje výklad přibližně 30.000 českých příjmení, která se nejčastěji vyskytují v České republice. Jeho základem je první vydání této knihy z roku 1984, které vzniklo ze spolupráce profesorky Moldanové s jejím otcem, profesorem Josefem Benešem, autorem průkopnických monografií „Česká příjmení“ a „Německá příjmení u Čechů“. V novém vydání autorka využila pro onomastiku dříve nedostupný registr obyvatelstva a rozšířila heslář zhruba na dvojnásobek tak, aby zachytila i většinu více frekventovaných příjmení (hranice byla 100 mužských nositelů). Nabízí tak reprezentativní přehled o tom, jaká rodová jména obyvatelé České republiky užívají a jaký je jejich jazykový výklad. (Založil/a: slide)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Skryť vydanie
Všetky vydania
Všetky vydania
Komentáre
Zajímavá knížka sama o sobě, už jsem si ji v knihovně dvakrát půjčila. :) Škoda jen, že v ní najdete jen ta nejčastější příjmení, a o jejich původu je buď jedno heslo nebo vůbec nic. Jasně, že jinak by to mělo 600 stran a ne 200, ale dva řádky by byly fajn.
Rozhodně zajímavá publikace. Jenže dost zaměřena na Česko a nikolivěk Slezsko. Většinu jmen ani nenacházím - Gucký, Krasula, Vyporek, Papřok, Bječak, Chasiok, Hadaščok, Koždoň, Moškoř, Blabla, Brantál, Bazala, Carbol (těch je přes 200 v republice), Čapčuch a Tiapťuch a Ťapťuch, Kopera, Valjent, Velčovský (240 v republice), Hlisník a Hlisnikovský, Vochta, Šupol, Švirák, Pasírbek, Saglena, Pohludka, Pajurek, Nytra, Miarka, Křibík, Koloničný, Kapsia, Ištok, Gřunděl (před stoletími psáno i Přundil), Šokala, Škarabella, Šinal, ...je toho příliš mnoho. A taky mám vážné pochybnosti, že by Šigut bylo odvozeno z němčiny, když v dědině, kde Šiguti žijí po 4 staletí v hojném množství, znamená šigutat = škytat.
U některých se to nabízí - Tumlíř - to bude od tumlovat = spěchat a Kacíř odvozeno od jinověrec evangelík a Ščupal snad od ščupání dřevěných třísek nebo ščíp = loučí. Ale u většiny bych ráda znala ten původ.
U některých se to nabízí - Tumlíř - to bude od tumlovat = spěchat a Kacíř odvozeno od jinověrec evangelík a Ščupal snad od ščupání dřevěných třísek nebo ščíp = loučí. Ale u většiny bych ráda znala ten původ.





