Text

Glukhovský se prostě nebojí ukázat pravou tvář ruské povahy, zatímco v Metru jen naznačoval ,tady naplno a otevřeně mluví o jakémsi zbožštění militantní nátury, kdo slouží v armádě či u policie stává se nadčlověkem a společenským hrdinou.
Takže jako obrázek ruského naturelu, super ale hodně jsem se ztrácela v motivaci Ilji Gorjunova, to že měl potřebu se pomstít- chápu, ale co ho vedlo k tomu aby vztupoval do života mrtvého, mi není jasné.

První čistě realistický román a musím říct, že post-apokalyptické nebo utopické (respektive dystopické) sci-fi mi od Gluchovského sedí víc. Příběh zajímavý, jistě originální zápletka, na konci knihy nechyběla ani akce a napětí (akci s napětím jsem bohužel postrádal v celém zbytku příběhu, během kterého se spíše než činy Ilja zabýval prohrabováním se vlastními myšlenkami, které mělo z psychologického hlediska také něco do sebe).
Celkově hodnotím čtyřmi hvězdami. Autor má asi tu smůlu, že Metro 2033 bylo natolik skvělé, že cokoliv dalšího, ač silně nadprůměrného, nebude již hodnoceno tak kladně, jako právě Metro 2033.

První zcela nadpřirozena prostý román Dmitry Glukhovského je hodně zvláštníznám se, že všechny jeho předchozí romány se i četly daleko lépe a snadněji. S Textem jsem trochu bojoval, ale příběh jako takový mě zajímal. Taková hodně hluboká sonda do jedné mysli a zkaženého života, člověka, co zkazil život dalším...no prostě nic veselého. Ale funguje to a kniha nabídne i několik zvratů a vcelku logický konec. Hlavního hrdinu jsem si úplně neoblíbil, protože jeho chování bylo prostě daleko od toho mého je napsaána natolik dobře, že se to dá pochopit.
Opravdu zvláštní kniha. Nemohu říct, že bych byl nadšený, bouchal šampanské, ale i tak se mi líbila. Domnívám se, že jde o originální a současný příběh a Glukhovského odážný krok jiným směrem. Na Dmytryho bestovní Budoucnost to nemá, ale i tak výborná kniha (výborná divná zvláštní kniha).

Hlavnou postavou knihy je Iľja, ktorý sa po siedmych rokov vo väzení vracia domov k svojej matke. Bol neprávom odsúdený, no všetko sa snaží hodiť za hlavu a je pripravený začať nový život. Keď sa však vráti domov zistí, že jeho matka je mŕtva. Okrem toho zatiaľ, čo sedel v base sa s ním rozišla jeho priateľka a najlepší kamarát mu je po toľkých rokoch úplne cudzím človekom. Po týchto udalostiach sa nakoniec rozhodne pomstiť človeku, ktorý ho neprávom dostal do väzenia.

Príbeh je v podstate jedna veľká tragédia človeka, ktorého osud by sa vyvíjal úplne inak keby nebol v nesprávny čas na nesprávnom mieste. Zo začiatku celkom fajn, pretože s hlavnou postavou aj sympatizujete, ale následne to začne byť dejovo veľmi prázdne. Ono ja v podstate chápem, že to je predovšetkým Glukhovského kritika ruskej spoločnosti a to mu ide naozaj dobre, no to v podstate robil tiež v knihách ako Metro alebo Stanovište. Tam to možno bolo spomenuté len tak okrajovo a tu to rozoberá viac, ale mne to skrátka nestačí. Hlavný „hrdina“ románu Text je pre mňa nezaujímavý a napriek tomu, že som s ním zo začiatku sympatizoval, tak nakoniec mi bolo úplne jedno ako dopadne. Celkovo Glukhovského filozofovanie a naťahovanie deja mi už v jeho iných knihách liezlo občas na nervy, ale tu je to naozaj extrém. Koniec knihy dosť predvídateľný a neuspokojivý.

Dúfam, že sa radšej bude držať Sci-fi ako takýchto románov, pretože pokračovanie Metra alebo nejaký iný príbeh z tohto sveta by som veru privítal. Séria Metro a Stanovište patrí doteraz k mojim najobľúbenejším v rámci žánru.