Květy slunce

autorka vydala svou druhou knížku po třech letech. Je rozdělena ne pět částí: Vadnutí; Odumírání- Dům, Jak mohu jako dospělá vyjádřit nesouhlas když mě to jako dítě nikdo nenaučil, Umění dospívat; Klíčení- Matčiny rady, Lámaná angličtina; Růst- Bylo to úžasné; Rozkvět- Nestárnoucí. Autorka dokáže být slušná v tom, co jiní nedovedou, a to je umění. Její sentence, básně, moudra i kresby jsou jasné i moudré.

Pořád silný ženský slova o životě, lásce, bolesti o čemkoliv co rezonuje každou z nás. Plno silných řádků co je navždy vepsano ve vesmíru.

Hodně dobrá básnická sbírka, je pravda ,že je spíše určená pro ženy ,ale i já ,jsem s touhle knihou prožil skvělou moderní poezii. Za mě jednoznačně doporučuji.

Od této autorky jsem v minulosti četl knihu MLÉKO A MED a kniha se mi líbila. Byl jsem zvědavý na knihu KVĚTY SLUNCE a líbila se mi naprosto stejně jako kniha Mléko a med. Knihu hodnotím na 100 %.

V této knize se nachází témata jako láska, ztráta, vypořádání se s prožitým traumatem a také migrace. Kniha je rozdělena do 5 kapitol – vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.

Autorka píše skvěle, a přestože nečtu příliš poezii, kniha se mi líbila a oslovila mě. Kniha mě vtáhla k sobě a zase jsem si připomněl události, které jsem v minulosti prožil. Ať se jedná o kamarádství nebo lásku, pokud dojde k jejich ukončení, většinou to bývá bolestné a člověk to nese velmi těžce. Člověk buduje vztah, dává do vztahu absolutně všechno, danému člověku důvěřuje, jenže v určitém okamžiku nastane zlom a je konec! Člověk předpokládá, že kamarádství nebo láska bude pokračovat po celý zbytek jeho života, ale není to pravidlem. Leckterý člověk se z dané události může sesypat, ať se jedná o muže nebo o ženu, ale neměl by zůstat stát na místě, určitě to není konec světa, i když na samotném počátku to tak může vypadat. Znám případ jednoho muže z okolí, který spáchal sebevraždu kvůli ženě, kterou z celého srdce miloval! Jenže tato žena mu byla nevěrná, nevážila si jeho lásky a muž neměl důvod dál zůstat na tomto světě. Jsou to smutné případy. Důležité je, a sama autorka se o tom zmiňuje, aby si člověk vážil sám sebe.

Z knihy jsem cítil uvěřitelnost a prožitek autorky. Její slova na mě úplně dýchla. Hodně zajímavých myšlenek.

Od indických autorů jsem moc knih nečetl, ale RUPI KAUR je určitě autorka, od které budu číst další knihy, které napíše. Ženy v Indii to nemají jednoduché a jejich kultura je zcela odlišná od té naší kultury. Časem si od autorky přečtu její třetí knihu, která se jmenuje HOME BODY: Mé tělo, můj chrám.

Kniha má pěkné ilustrace. Ilustrátorkou je samotná autorka.

Citáty z knihy:

pokud nepůjdeme do sebe a nenaučíme se
mít se rádi nikdy nebudeme umět milovat druhé

ano
dá se
nenávidět a milovat
současně
zažívám to denně
sama na sobě

byl to ten nejúžasnější a zároveň nejtěžší rok
mého života. Naučila jsem se že nic netrvá věčně.
Okamžiky, pocity, lidé, květiny. Naučila jsem se
že milovat znamená rozdat se. celá. a nemyslet
na to jak to může bolet. Naučila jsem se že je lepší
naučit se přijímat rány a zatvrdit se. Protože tenhle
svět neodpouští žádnou slabost. Naučila jsem se že
každá mince má dvě strany. život a smrt. bolest a
radost. sůl a cukr. ty a já. to je to co drží vesmír
v rovnováze. zažila jsem mnoho bolesti. ale také
radosti..