Pandořina hvězda: Invaze
Profil knihy je v inom jazyku
Všetky obaly
1.5. kniha v sérii Sága Společenství.
Je to chvíle, kdy je třeba se vzchopit a vzdorovat.
Ale nic není takové, jak se zdá být a lidé si kladou otázku, zda nejsou manipulováni nějakou cizí silou s nepředstavitelnou mocí… (Založil/a: Petr83)
O čom je kniha Pandořina hvězda: Invaze?
V XXIV. století díky technologii červích děr lidstvo kolonizovalo řadu planet a vytvořilo obrovskou komunitu s názvem Společenství. Setkali se jen s přátelskými nebo neutrálními formami mimozemského života. Toto poklidné spolužití skončilo, když jeden bezvýznamný astronom objevil záhadnou hvězdu oddělenou od okolního světa neprostupnou energetickou bariérou. Lidstvo vysílá k této hvězdě misi s cílem odhalit tajemství hvězdy. Expedice dorazí ke svému cíli, místo zkoumání záhadné bariéry však pozorují její stejně nevysvětlitelné zmizení. Silové pole bylo vytvořeno k uvěznění extrémně agresivního a krutého druhu, který jakoukoli jinou inteligentní rasu považuje za smrtelnou hrozbu pro svou existenci. Po pádu bariéry cizí vetřelci okamžitě zaútočí na nepřipravené Společenství. Bez slitování vyhlazují jednu planetu za druhou. Tisíce lidé umírají a další v hrůze a zmatku opouštějí domovy.Je to chvíle, kdy je třeba se vzchopit a vzdorovat.
Ale nic není takové, jak se zdá být a lidé si kladou otázku, zda nejsou manipulováni nějakou cizí silou s nepředstavitelnou mocí… (Založil/a: Petr83)
(Zobraziť viac
)
)
Štatistiky
Vydanie
Komentáre
Skvělý závěr první knihy, dával naděje, že by se to v této druhé, mohlo už konečně rozjet, ale místo toho, to tady začíná sto sedmdesáti stránkovou ledovou sprchou, která mě dokonale otrávila. Tu pak naštěstí, v kapitole 18, střídá malý zázrak, který konečně zavdá důvod k tomu, abych s knihou nešel na hranici, jak s Johankou z Arku. Na těch pár desítkách stran se Hamilton opravdu předvede a nabídne sto dvaceti procentní počtení a jen v hlavě lovím, kdy naposledy jsem si mohl přečíst tak poutavý popis nové mimozemské formy života. Škoda, že je to ale jen jedna kapitola a pak je to zas, takové to vlažné se protloukání přes mnoho linií, kde většina je z těch, co nějak moc neřeknou a jen oddalují to střetnutí, ke kterému sice dojde, ale až po neskutečných 1150 stránkách. Finále bylo vydařené, ale zároveň se mi v něm silně vkrádala myšlenka, jaké by to bylo počtení, kdyby se to vměstnalo do polovičního rozsahu. Myslím si, že by šlo o jinou ligu a ne jako teď, kdy se v hromadě tuctového příběhu, ukáže jen pár záblesků autorovy originality a úžasné představivosti. ===60%
Pokračování Pandořiny Hvězdy má rozhodně slibnější rozjezd než první díl, protože se (konečně) začíná něco pořádného dít. Bohužel ale díky tomu, jaké povahy je lidské Společenství (proti např. Konfederaci z Úsvitu noci od stejného autora), je to jen klamný dojem - opět většinu knihy sledujeme různé schůze výborů, které jmenují komise, a různé politické a korporátní machinace, jak si ten či onen chce zajistit větší vliv. Hamilton sice psát umí, takže se čtenář nenudí ani tak, ale to příběhové tempo je vysloveně pomalé.
Nejzajímavějšími částmi jsou vhledy do myšlení Hory Jitřního Světla (krásný poetický název, zvlášť v tom kontextu) a samozřejmě střet, na který čekáme od konce prvního dílu, ale který bohužel přijde až skoro před koncem dílu tohoto.
Musím bohužel přiznat, že má očekávání z předchozího dílu byla příliš vysoká. Na Jidáše si ale i tak rád počkám.
Nejzajímavějšími částmi jsou vhledy do myšlení Hory Jitřního Světla (krásný poetický název, zvlášť v tom kontextu) a samozřejmě střet, na který čekáme od konce prvního dílu, ale který bohužel přijde až skoro před koncem dílu tohoto.
Musím bohužel přiznat, že má očekávání z předchozího dílu byla příliš vysoká. Na Jidáše si ale i tak rád počkám.
To čemu první díl vyšlapal cestičku se ve druhém odehrálo. Nebyla to úplně jízda tryskem, spíš takový cval, ale příběh se posunul. Chce to trpělivost a doufat v zaslouženou odměnu v dalších dílech.
Invaze, druhá kniha zo série Ságy společenství, ide v krokoch prvého dielu. Klesol počet strán, čo je super, no nezaujímavých pasáží naopak nekleslo. Ak vám robilo problém dočítať prvú knihu a nudili vás dlhé pasáže, tu budú opäť. No hlavná zápletka, ktorá sa sem-tam ukázala, bola natoľko zaujímavá a mala taký veľký potenciál, že sa mi aj cez nie ľahké vedľajšie príbehy veľmi páčila. Mimozemská rasa, proti ktorej ľudstvo bude bojovať, je naozaj desivá a pripomenula mi Reaperov z Mass Effectu, aj keď tí sú proti Dokonalým slabí odvar. To v akom merítku rozpútajú vojnu Dokonalí, nemalo obdobu. Posledných cca 100 strán bolo výborných, no než sa k ním čitateľ dopracuje, tak to bolí... Aj tak dávam druhému dielu lepších 70%






