Na obtíž

Zajímavé čtení, které jsem si nakonec celkem užila. Čtivé, trochu divné, o zajímavých a důležitých tématech (důležitost komunikace mezi lidmi, deprese, LGBT). Jednu hvězdu ubírám proto, že jsem se na začátku nemohla začíst (to je ale můj osobní problém, takže berte s rezervou) a bylo z toho cítit, že je to psané pro trochu mladší publikum, než jsem já, takže jsem se do toho neuměla ponořit tolik. Ale za přečtení to určitě stojí.

Inu... Mám pocit, že se na to nedá říct nic moc jiného, než že to byl solidní mišmaš? Nechápejte mě špatně, já mám ráda bláznivé knížky, sama blázen jsem, ale tady to nemělo kolikrát hlavu a patu. Neměla jsem ani tak problém s tím se začíst, jako spíš se sžít s realitou děje.
Merit byla katastrofická hrdinka. Na samém konci jsem nad tím zlomila hůl a rozhodla se, že ji teda budu akceptovat, ale Sagan nebyl daleko od pravdy, když řekl, že není snadné ji mít rád. Žila v bublině, kterou si sama vytvořila, domýšlela si věci, nezabývala se ostatními, nestarala se o to, co ostatní dělají a jak se cítí, jak se vůči nim chová, a vesměs se potom... diví, že ji nemají zrovna v oblibě?
Nebudu tvrdit, že to nebyl zajímavý námět, ale způsob, jakým to autorka uchopila, se mi už nelíbil. Přitom už jen ta představa, že rodina žije v přestavěném kostele s Ježíšem, a každý z nich je nějakým způsobem výjimkou z pravidel, je nesmírně lákavá.
Bohužel se to nepovedlo. Ten konec je jediné, co to ještě zachránilo.

Byla to moje první kniha od paní spisovatelky, a musím přiznat, že skoro do poloviny mi to přišlo moc překombinované. Ale potom si to přijemně sedlo a příběh se mi četl velmi dobře. Zase jedno z aktuálních témat.

Knížka se mi opět líbila. Na to, že už dávno nejsem v pubertě, tak i přesto mě příběh popisující sedmnáctiletou Merit a její rodinu, kde každý člen má nějaký ten svůj problém, který celou rodinu ne zrovna pozitivně ovlivňuje, zaujal. Nejde o klasický romantický příběh jako u ostatních, ale stojí za přečtení.