Vším jsem byl rád

V době Nerudova života se nejednalo o příliš uznávané dílo, přesto my jej měli povinně na hodině literatury ve škole a poctivě jej četli. Nerudovu rebelii mám ráda, dílo je čtivé, k zamyšlení a patří k pokladům české literatury.

Knížka Klubu přátel poezie je výbor z díla autorova. Je uvedena dvěma studiemi: F.X. Šaldy a V. Závady. Sbírky: Hřbitovní kvítí (1), Knihy veršů (11- Matičce, Vším jsem byl rád!), Písně kosmické (18- Jak lvové bijem o mříže, Seděli žáby v kaluži, Až planety sklesnou k Slunci zpět), Balady a romance (11- Romance o Karlu IV.), Prosté motivy (Jarní, 10- Teď v zrcadlo hledím; Letní, 8; Podzimní, 8- Jen z města ven!; Zimní, 10- V očích mě cos světélkuje, Tak zvolna-tak smutně), Zpěvy páteční, 4- Láska, Jen dál!, Z dopisů a fejetonů. Básníka v tomto výboru ocenili: Arbes, Hálek, Neumann, Hora (5), Halas, Hrubín, Seifert. Neruda znal uspořádání Vesmíru, před 150ti lety, lépe než mnozí současníci. Psal programovou poezii, kterou nade vše uznávám. "Kdo nemiluje svojí mateřštiny, je člověk špatný". Ve XXI. století velká většina "Čechů" - Děčínský.

"Dřív byla literatura tzv. panenská. Hned po vyjítí Hřbitovního kvítí pravili, že jsem ji zkurvil. Čím? Tím, že jsem neznal lži, mluvil pravdu a užíval slov nahých, možno že někdy příliš nahých. Tím, že jsem poukazoval přes meze české a slovenské literatury a dokazoval, že musíme celou světovou literaturu znát, máme-li něčeho dovést sami, čeho by si všiml svět." Jan Neruda, 1876